Drobečková navigace

Úvod > Ostatní zvířectvo u nás doma > Ti, co už odešli...

Ti, co už odešli...


  •  Earl Gray Ze Zárybského dvora, australský ovčák

    earl3.jpg

    earl.jpg

    earl2.jpg

    Erich se narodil 11.1.2012 v CHS ze Zárybského dvora, ze spojení black tri fenky Brandy ze Zárybského dvora a red merle psa Casanova For Fresh Wind des Chemins Cathares. Je to krásný blue merle pes s pálením a dlouhým ocasem.
    Earlouš je náš parťák, je velmi chytrý, učenlivý, mazlík, k cizím lidem nedůvěřivý. Cizí dospělé psy toleruje jenom, pokud nedají najevo, že by se poprali. Feny a štěňata má rád. Naprosto miluje malá zvířátka, mládata, ježka...Vydrží hodiny pozorovat činčilata. Taková naše chůva. Nejradši by si je všechny adoptoval. Mohou po něm lézt, přeskakovat, okusovat mu ocas, všechno je pro něj ok. Miluje vodu, plavání, hrabání v blátě, to taky vydrží hodně dlouho.
    Náš milovaný životní parťák Eriček nás navždy opustil 23.8.2022 po beznadějné onkologické diagnóze... Zůstalo po něm obrovské prázdno a láska navždycky...



  • FERDINAND, ježek bělobřichý

    ferda miminko.jpg
    Ferdík jako malé miminko

    ferda.jpg
    už nám vyrostl :) na průzkumu pod stolkem

    ferďas.jpg
    na zádech to nemá rád, ale pokud mu chci stříhat drápy na zadních packách, vydrží takhle svinutý třeba navždy ;-)

    Ferďas je poměrně veliký sameček ježka bělobřichého s tmavými bodlinkami, kterého jsem si naprosto neplánovaně a bez příprav koupila na faunatrzích. Byl malé mláďátko a my se pak báli, že málo papá - teď se spíš bojíme, že sežere jednou i nás. :-D Narodil se 10.10.2019 a nejradši ze všeho spí, nebo luxuje misky.
    Spí skoro neustále, kolem osmé večer je probuzen, aby se šel proběhnout - když má náladu, krásně pobíhá po místnostech a zkoumá, když ne, tak zaleze do nejbližšího kouta a tam spí dál. Po venčení dostává večeři, ta hned zmizí a pak jde pokračovat ve spánku... V noci běhá na běhacím kolotoči.
    Je trochu ufučený, ale nechá se i pohladit, nebojí se. Spíš ho všechno rozčiluje tak nějak. Ale my ho stejně milujeme, protože je naprosto boží s tím svým čumáčkem a upířími zuby.
    Ferda nás navždy opustil 25.11.2022 po kratší nemoci. Nikdy nezapomeneme... Ukázal nám, jak jsou ježci skvělá zvířátka...



  • JAPANCHIN SMEČKA

    Japanchini s námi žili hodně let, dokonce jsme založili chovatelskou stanici Ještědský drak a odchovali dva vrhy štěňátak - první měla Bussy tři kousky (Aki, Abri a fenka Alfi) a druhý Nelyna pejska Benita, který jí ale nepřežil. Když se povede, umí to být docela fajn i chytří pejsci, ale tak nějak to neplatí plošně a poslední členka smečky nás předsvědčila, že už je mít nechceme a raději větší plemena.

    • Yaltin Veselý skřítek

      yaltin.jpg

      - 27.12.2002 - 14.9.2013
      - matka Heike Veselý skřítek, otec Orin Veselý skřítek
      - Yaltin byl náš první japanchin a měl celkem milou povahu, trošku hysterka, ale aspoň trochu osobnost. Měl vždycky nějakou oblíbenou hračku, kterou musel mít v pelíšku aby usnul. Rád zlobil babičku tak, že předstíral útěk na věčné časy, ale pokud za ním nikdo neběžel, tak se vrátil zpátky. Byl uchovněn, ale nikdy po něm štěňata nebyla.
      Na konci života dostal mrtvici a musel být utracen.


    • Bussy Veselý skřítek

      bussy.jpg

      - *2003
      - m: Eli Veselý Skřítek, o: Agmar ??
      - Bussyna byla druhým japančinem u nás doma a matkou A vrhu naší CHS, povahou super fena, trochu (dost) líná, nesnášela chodit na vodítku, to se naschvál hodně táhla, bez něj venku hezky běhala. Naučila se štěkáním všechny vzburcovat a zatím, co běželi k plotu hlídat, ona dál ležela na lavičce, tak byla spokojená. Protože nebyla v našem vlastnictví, odstěhovala se pak na Moravu mnoho let tam spokojeně žila, ale další zprávy už o ní nemám.


    • Abri Ještědský drak

      abri.jpg

      - *7.6.2005 - 2.10.2014
      - matka Bussy Veselý skřítek, otec Tomohito v. Senzai-Shu
      - Abriho jsme si nechali z našeho jediného úspěšného vrhu, protože měl od malička zdravotní potíže, ale jinak to byl moc krásný a šikovný pejsek. Učil se všechno jako první. Byl taky uchovněn, ale nikdy po něm štěňata nebyla. Bohužel zřejmě měl nějaké neuro onemocnění, nikdy se nezjistilo, co to je, ale zřejmě to postihlo mozek, ztratil osobnost, oslepl, přestal koordinovat pohyby a nakonec umřel.


    • Nely Veselý skřítek

      nela.jpg

      - *14.8.2006 - 12.12.2019
      - matka Scarlet Veselý skřítek, otec ICH Bandit von Reifra
      - Nelyna byla posledním japančinem, co jsme měli. Sice exteriérem pěkná, ale povahově strašně hloupá. Nenaučila se pořádně ani čistotnosti (všichni ostatní ano), o vlastní štěňata se neuměla postarat, občas reagovala na jméno, ale jak kdy - hluchá nebyla. Utíkala ze zahrady a pak se neuměla vrátit. Prožila u nás nicméně i tak celý život samozřejmě, ale dalšího psa tohoto plemene už bychom nechtěli. Nakonec dostala mrtvici a museli jsme ji nechat utratit.


  • POTKANÍ SMEČKA 

    Potkaní holky se mnou žily v Brně, kde jsem jiná zvířata nemohla mít a moc se mi stýskalo. Takže jsem si místo činčilek, které doma obstarávala máma, pořídila tyhle ocásky s tím, že žijí krátce a až skončí moje studijní etapa, další pak už mít nebudu...

    • Prima Běla

      bělka.jpg

      Bělka byla samička albínka se standard ouškama, narozená cca v červnu 2013 a moje První.
      Zachráněnec z laboratoře Ústavu farmakologie na VFU. Potkánci tam slouží k pokusům a po skončení každého semestru jsou nabízeni k adopci.
      Byla bohužel naučená že ruka=nebezpečí, protože když ji někdo vytahoval z boxu, potom se jí dělo něco nepříjemného. Takže se nenechala chytit a taky neváhala bránit se zoubky. Docela dlouho si ani z ruky nevzala žádný pamlsek, ale to se nám povedlo překonat, piškotky a dropsíky milovala.
      Pořídila jsem si ji samotnou, ale bylo jasné, že sama zůstat nemůže, takže pak dostala Banshee, s ní byla spokojená, nikdy se nepraly, ale lidem věřit nikdy nezačala.
      2.10.2015 jsem Bělušce poskytla tu poslední pomoc a nechala ji odejít, když už její stav nebyl slučitelný se životem (měla celý život problémy se svrabem, zánět močových cest a nakonec jí vyhřezla děloha).



    • Banshee

      banshee.jpg

      Banshee byla samička aguti hooded se standard oušky, narozená cca v prosinci 2013, pocházela ze zverimexu a byla to moje druhá holčička. Koupila jsem ji jako kamarádku pro Bělku a taky s nadějí, že tohle stvoření se mi třeba povede ochočit. :)
      Což se i podařilo. Byla to moc hodná, rozumná potkanice, která se sebou nechala manipulovat bez potíží, nechala se pochovat i ošetřit u veterináře... Zkrátka zlatíčko. Měla ráda masíčko a zeleninku o něco víc, než jogurty apod. které zase milovala její parťačka Bělka.
      Jméno Banshee dostala proto, aby to ladilo k Běluně a proto, že se mi už dávno zalíbilo. Banshee (irsky Bean Sí, někdy se přepisuje jako Bánší) je postava z irské mytologie. Byla to víla předpovídající smrt někoho, koho známe. Trošku ponuré, ale říkala jsem jí Shee.
      Banshinka nás opustila po smrti Bělky a těžkém boji se zápalem plic 9.10.2015.



    • Cayla

      cayla.jpg

      Cayla byla potkanice barvy black husky, která se narodila 1.9.2015 mamince stejné barvy a neznámému tatínkovi u chovatelky Lady Krpcové. Její maminka byla u původní majitelky nechtěná a proto se dostala jako březí k majitelce současné a tam porodila.
      Po smrti Bělušky jsem Caylí pořídila ihned, aby Banshee nebylo smutno, ta pak bohužel také odešla na zápal plic a tak k tehdy miminku byla honem pořízena ještě další dvě...
      Cayla pak byla z mých holek největší, trochu obranář (naznačovala všem, že je a taky psa Toníka přes mříže rozhodně sežere) a loudila pamlsky. Měla moc ráda syrové maso. Při běhání byla vždycky dost zalezlá (a její nenechavé zoubky zatím poznamenaly kabely, skříň a tak), ale uměla se taky pustit do průzkumu. Nejmíň z holek lezla na postel a na mne, i když se vůbec nebála lidí.
      Caylí nás navždy opustila 9.9.2017, týden a den po svých druhých narozeninách. Měla už velké nádory na mléčných lištách, ale do poslední chvíle byla akční a s chutí loudila pamlsky... Umřela v klidu ve svém hnízdečku z hadrů, ve společnosti holek, napapaná a snad spokojená.


    • Destiny

      destiny.jpg

      Destiny se narodila stejně, jako její sestřička Alpinka, 30.8.2015 mamince Sušence v Potkaním Klokánku. Březí samičku tam přebrali z nevhodných podmínek chvilku před porodem, aby se o ni i miminka dobře postarali.
      Byla to černá samička s pěkným bílým znakem na bříšku a skvrnkou na čumáčku, drobounká, ale nakonec dokázala pamlsek ukrást i velké kouli Caylině... Ráda šplhala na křeslo a zalézala tam pod deku, byla plašší, ale naučila se přebíhat přese mne na posteli, nebyla vysloveně bázlivá a byla to průzkumnice.
      Tiny nás navždy opustila 22.6.2017 a připojila se tak k Bělce, Shee a sestřičce Alpince v potkaním nebi. Narozdíl od sestry nám moc nedovolila jí pomáhat po mrtvičce dokrmováním a podobně, rovnou to zabalila.


    • Alpinka

      alpinka.jpg

      Alpinka byla krásná černá slečna s bílým bříškem, narozená 30.8.2015 mamince Sušence... Původem z Potkaního Klokánku, kam se její březí maminka dostala z nevhodných podmínek.
      Vždy byla z holek nejvíc společenská, akční, nebojácná, drzá a zvědavá, naprosto úžasné stvoření, které bylo vždy první u dvířek, když jsem šla krmit, nebo když se šlo běhat a první na všechno přišla, nebo něčeho dosáhla. Prakticky žádné místo, kam se fakt chtěla dostat, nebylo před ní v bezpečí. :)
      Ráda taky běhala a šplhala po mně, byla jediná, kdo to prováděl sám od sebe. Ale na dlouhé mazlení to byla příliš velká raketka.
      Alpi nám odešla 19.5.2017 zřejmě díky nádoru na mozku. Do poslední chvíle se snažila fungovat a vyhlížela mě s krmením, na které jsem ji brala zvlášť. Byla z holek nejlepší, když byla na vrcholu sil, tak jim šéfovala, přátelská k lidem, prostě skvělá a takovou si ji budeme pamatovat.


    • Favorina

      fáva.jpg

      S touhle samičkou amber dumbo jsem si splnila potkaní přání, oranžovou...
      Narodila se 25.1.2016 na Slovensku, mamině donesené ze zverimexu už březí, majitelé miminka na měsíci dali pryč, slečně chovatelce, která vrh přebrala a ve vhodný čas hledala mrňouskům nové domovy. Já viděla fotky... Váhala jsem, ale přece jen napsala, zda je zrzavka k mání, no a byla.
      Fáva byla spíš nevýrazná, žila si dost pro sebe a ke štěstí jí stačily holky, lidí si nijak zvlášť nevšímala.
      Hodně spřátelila s Caylinkou a po její smrti bylo vidět, že se s tím nemůže vyrovnat, přesto, že v kleci zůstala ještě její sestra Sinead. A také pár dní na to, 27.9.2017 za Caylou odešla.


    • Sinead

      sinead.jpg

      Sinead byla nejspíš nějaká modrá blazed, dumbo slečna, narozená 25.1.2016 na Slovensku, sestra Favoriny. Pořídila jsem ji pro ségru, ale nakonec jsem ji dostala zpět do mé smečky. Byla to bezproblémová, aktivní mladá samička, s ostatními neměla problémy, ráda se snažila zdrhnout z klece, ruky se nebála a byla vždycky taková vděčná a spokojená, když měla kámošky, pelíšek a papání po ruce.
      Sinead nás opustila 3.3.2018 zřejmě po prodělané mrtvici.

 

  • MORČATA

    morče.jpg
    Ginny

    morče3.jpg
    Gigi

    morče2.jpg
    Ally

    Docela dlouhou dobu jsme doma měli různá morčátka a taky jsme i odchovávali mláďata. Ale vedle činčil mne tato zvířátka nikdy nezaujala zase tolik, abych se jejich chovu chtěla věnovat vážněji.
    Byli s námi postupně: Mareček, Bobík, Dixi a Bessy, Giny s Ginny, Gabča, Ally, Gigina, Amálka a Samík, Alta a Agáta, Snickers a pak různá mláďata, která jsme prodali.



  • kočička ROZÁRKA

    rozárka.jpg

    Byla údajně papírová čokoládová britská kočička z CHS Halit paša, ale nikdy jsme k ní nedostali ony slíbené papíry. Narodila se 6/2010 a opustila nás 30.4.2015 po nepovedeném porodu koťátek. Kočička tedy nebyla kastrovaná - po ní jsem si nechala Alexu, která kastraci podstoupila hned jako mladá. Róza byla nesmírně inteligentní kočka, velká osobnost, všechny si srovnala do latě, byť vzrůstem malinká. Uměla otevírat dveře například. Po císaři bohužel tehdy boj vzdala a i když byla prý v dobrém stavu, zemřela.


  • kocour JERRY

    jerry.jpg

    Mourovatý trochu víc chlupatý kastrovaný kocourek přijel z Moravy v roce 2004 jako kotě a byl s námi do  22.4.2011, kdy musel být utracen kvůli zhoubnému onemocnění. Byl to mazel, rád se choval a objímal lidi packama kolem krku a taky u toho slintal nadšením (k našemu o něco menšímu nadšení tedy). Nechal si líbit všechno, dokonce i sprchu. A byl nádherný...


  • kocour Barnabáš

    bárny2.jpg

    bárny.jpg

    Bárny se narodil 20.3.2009 v Liberci a byl to kastrovaný kocour, šéf kočičí party. Velice mírný, býval jako koťátko dost plachý, opatrný, ale pak si zvykl na všechno a nic ho už nerozhodilo. Nikdy nekousal ani neškrábal, ať s ním člověk dělal cokoliv, jenom kulil oči vždycky. Rád se nechával drbat, zvedání se mu moc nelíbilo, tak to vždycky toleroval jen nezbytně dlouhou dobu a pak se vymanil. Měl moc rád krabice, chodil spát do postele, kde se uvelebil někomu za krkem a spustil vrnění hodné motorovky a když měl špatnou náladu, tak klidně nafackoval i psům, pokud šli zrovna kolem. Asi enjvětší osobnost z našich kočičáků a námi nesmírně milovaný pán domu...
    Bárny nás opustil 14.9.2020 po selhání jater. Bylo to velmi rychlé a nezjistili jsme ani proč.



  • kocour Tobiáš

    toby.jpg

    toby2.jpg

    Tobík se narodil 28.2.2011 v Liberci, donesli jsme ho jako koťátko, když umřel Jerry. Byl to kastrovaný kocour, velký lovec, ale po vytrhání všech zubů už naštěstí nemohl vraždit další veverky (jeho specialita, jak to dělal jsme nikdy nezjistili)...
    Jediný chodil velice ochotně ke každému na klín a chtěl hladit, nechal se nosit a chovat v náručí jak dlouho to člověk vydržel... Lezl na linku do hrnců a nenechal se to nikdy odnaučit. Celkem salámista, ovšem na podávání tablet jsme ho museli balit do ručníku, protože se měnil v divokou šelmu a neváhal použít drápy. Byl to poměrně veliký kocour a miloval jídlo, už jako koťátko do sebe dostal neuvěřitelné množství potravy když mohl...
    Toby nás v létě 2020 opustil po extrakci všech zubů, při které se u něj zjistil nejspíše onkologický proces v tlamičce.

  • kočička Routa

    routa.jpg

    routa2.jpg

    Tříbarevná kastrovaná kočička, u níž jsme nikdy nezjistili věk a ani odkud je, k nám jednoho dne v roce 2013 prostě přišla a už zůstala. Byla dospělá, hodně mazlivá, miluje malé děti, které doprovází po ulici sem a tam (sousedi měli malou holčičku), ke každému šla a chtěla se kamarádit. Měla respekt ze psů, na rozdíl od zbytku byla taková opatrnější. Lidi by nejradši pořád olizovala a lísala se.
    Routa jednoho dne roku 2022 odešla ven jako vždycky a už se nevrátila zpátky. Byla už viditelně slabší a stará, i když bez konkrétních problémů...



  • KOBLIHA & DONUT, gekončíci noční

    gekončice.jpg

    donut.jpg

    donut2.jpg
    Donutka

    kobliha.jpg

    kobliha2.jpg
    Kobliha

    Dvě samičky gekončíka se k nám přistěhovaly na podzim 2016. Jedna je veliká a statná, druhá takový drobek, ale zase hodně akční. Loví hmyzáky, červi už jim nechutnají, takže cvrčky a malá sarančata, svlékají se každou chvíli, rádi koukají na lidi a vypadají u toho, že přemýšlí jestli by nešli taky ulovit a sníst. Mají krásné zbarvení a ocásky. Gekončice postupně uhynuly v roce 2023.