Klisnička pohlavně dospívá ve 12-18ti měsících (hřebečci taky cca na roce) a je sezónní polyestr - v sezóně říjí mnohokrát, přesněji její cyklus trvá 21 dní, dělí se na estrus (říji) a diestrus, přičemž diestrus trvá vždy minimálně 15 dní, estrus je velmi variabilní.
Aby říjila, potřebuje dlouhý den, protože právě prodlužování dne způsobí úbytek melatoninu (hormon šišinky) a produkci GNRh (gonadotropní hormon) v hypothalamu - to dále způsobí uvolňování FSH (foliulstimulující hormon) a LH (luteinizační hormon) v hypofýze, působením na vaječníky dojde ke zvýšené produkci estrogenů (a to způsobí změny chování a svolnost k páření), dozrávání folikulů, ovulaci, pak se tvoří žluté tělísko s produkcí progesteronu (strážce březosti). Připuštěná kobyla zabřezne, u nepřipuštěné začně děloha produkovat PGF2alfa (prostaglandin F2alfa), dojde k destrukci žlutého tělíska a může dojít k dozrávání dalších folikulů...
Proto se taky rok dělí na čtyři období - jarní a podzimní přechodné období (dozrávají folikuly, ale neovulují, je to start fungování anebo zase útlum fungování), letní sezónu (říjí a ovuluje jak má) a zimní anestrus (neděje se nic - a když chceme, aby se dělo, musí se klisnám hodně svítit nad boxy).
Obecně zdravá klisna zabřezává snadno. Je-li obskočena, tak je skoro 100% jistota, že zabřezne. Pochopitelně v praxi to nejde vždy tak hladce. Na druhou stranu, myslete na to u mladých, již pohlavně dospělých, ale zdaleka ne fyzicky hotových, klisniček - ty se vůbec ještě nemají stát matkami! Připouštět klisnu je rozumné a etické až tak od tří let věku (raná plemena jako A1/1 i trošku dříve).
Aby říjila, potřebuje dlouhý den, protože právě prodlužování dne způsobí úbytek melatoninu (hormon šišinky) a produkci GNRh (gonadotropní hormon) v hypothalamu - to dále způsobí uvolňování FSH (foliulstimulující hormon) a LH (luteinizační hormon) v hypofýze, působením na vaječníky dojde ke zvýšené produkci estrogenů (a to způsobí změny chování a svolnost k páření), dozrávání folikulů, ovulaci, pak se tvoří žluté tělísko s produkcí progesteronu (strážce březosti). Připuštěná kobyla zabřezne, u nepřipuštěné začně děloha produkovat PGF2alfa (prostaglandin F2alfa), dojde k destrukci žlutého tělíska a může dojít k dozrávání dalších folikulů...
Proto se taky rok dělí na čtyři období - jarní a podzimní přechodné období (dozrávají folikuly, ale neovulují, je to start fungování anebo zase útlum fungování), letní sezónu (říjí a ovuluje jak má) a zimní anestrus (neděje se nic - a když chceme, aby se dělo, musí se klisnám hodně svítit nad boxy).
Obecně zdravá klisna zabřezává snadno. Je-li obskočena, tak je skoro 100% jistota, že zabřezne. Pochopitelně v praxi to nejde vždy tak hladce. Na druhou stranu, myslete na to u mladých, již pohlavně dospělých, ale zdaleka ne fyzicky hotových, klisniček - ty se vůbec ještě nemají stát matkami! Připouštět klisnu je rozumné a etické až tak od tří let věku (raná plemena jako A1/1 i trošku dříve).
U klisny si všímáme výživného stavu. Hubená totiž nezabřezne, nebo mnohem obtížněji - energie, kterou dostává z krmení, sotva stačí pro ni, uživit ještě vyvíjející se plod by nezvládla, takže nebude zabřezávat, nebo ani říjit. Moc tlustá kobyla též není ideální, ale lepší, než hubená - nejspíš zabřezne, může mít ale pak trochu problém se unést.
Další důležitá věc je věk. Jak jsem již psala výše - obskočená na dvou letech, nedej bože ještě dříve, to není rozhodně dobře. Ale ani trend opačný - XX let závodění a pak teprve potomstvo, není ideální. U takové kobyly, které je třeba 15 let a rodit by měla prvně, může dojít k problémům při porodu, nebo už při připouštění hřebcem, protože její krček děložní může fibrotizovat a ztrácet schopnost se úplně otevřít. Také zabřezávání je u starých kobyl někdy horší.
Přistupme teď ke klisně blíže. Budeme-li se bavit o pohlavním aparátu klisny, máme na mysli její reprodukční orgány vnitřní (vaječníky, vejcovody, děloha s krčkem, vagina a vestibulum), vnější (vulva) a taky mléčnou žlázu.
Při vyšetření jdeme zvenčí dovnitř, do klisny v diestru nesaháme vůbec - v tuto dobu totiž nemá protilátky proti infekci v děloze, aby případně nezničily zárodek hříběte, hledající místečko k uhnízdění. Takže když nemá protilátky, cokoliv zanesené zvenčí způsobí infekci - zánět.
Krom toho - možná vás to udiví, ale právě utváření vulvy, které posoudíme zvenčí, je nesmírně důležité, může být - a často taky je - příčinou chronické neplodnosti, a mělo by vás velice zajímat...
Tak se na ni podíváme. ;)
Krom toho - možná vás to udiví, ale právě utváření vulvy, které posoudíme zvenčí, je nesmírně důležité, může být - a často taky je - příčinou chronické neplodnosti, a mělo by vás velice zajímat...
Tak se na ni podíváme. ;)
A co všechno nás bude zajímat?
První můžeme kouknout, jestli není očividné nějaké zranění, defekt (jizva po starém zranění) nebo výtok. Výrazné defekty omezují pružnost tkáně, což může být problém - tudy musí projít hříbě, do čerstvých ran se zase může dostat infekce. Výtok signalizuje zánět a to je rozhodně problém. Malé množství naprosto čirého hlenu může být přítomno u říjící klisny. Dál můžeme poznat, jestli je kobyla v estru, nebo diestru. Klisna v říji má vulvu zvětšenou, sliznice více prokrvené a snadno se k nim dostanete, protože štěrbina stydká je povolená. Naopak v diestru, kdy se dovnitř nemá dostat nic, je štěrbina pevně sevřená, na sliznice se podíváte hůř, ty jsou bledé, vulva malá, pevná - jako u malé klisničky.
dospělá klisna v létě, kdy normálně říjí - vulva povolená
malá klisnička bez pohlavní aktivity - vulva pevná, stažená, nepřístupná pro vyšetření
První můžeme kouknout, jestli není očividné nějaké zranění, defekt (jizva po starém zranění) nebo výtok. Výrazné defekty omezují pružnost tkáně, což může být problém - tudy musí projít hříbě, do čerstvých ran se zase může dostat infekce. Výtok signalizuje zánět a to je rozhodně problém. Malé množství naprosto čirého hlenu může být přítomno u říjící klisny. Dál můžeme poznat, jestli je kobyla v estru, nebo diestru. Klisna v říji má vulvu zvětšenou, sliznice více prokrvené a snadno se k nim dostanete, protože štěrbina stydká je povolená. Naopak v diestru, kdy se dovnitř nemá dostat nic, je štěrbina pevně sevřená, na sliznice se podíváte hůř, ty jsou bledé, vulva malá, pevná - jako u malé klisničky.
Co nás bude zajímat ještě (a poměrně dost) je konfigurace vulvy. Znamená to v podstatě její polohu vůči análnímu otvoru a pozici štěrbiny stydké vůči pánevnímu dnu.
Takže, jediná správná konfigurace je taková, kdy je vulva a anus ve stejné rovině, jak vidíme na obrázku vlevo, a dorsální komisura štěrbiny (prostě horní konec ;)) je v úrovni dna pánve (přesněji 20% smí být maximálně nad).
Špatná konfigurace - štěrbina zasahuje moc vysoko, anus je vpadlý a tudíž vulva už není ve stejné rovině, je predispozicí k tomu, aby docházelo ke znečištění vulvy trusem, opakovaným infekcím a subklinickému zánětu, který právě často za neplodnost kobyly může. Subklinický znamená, že příznaky nejsou vidět. K této špatné konfiguraci krom vrozeného utváření těchto partií dojde také, když je kobyla moc hubená, nebo opadne ze svalů - tehdy anus vpadne víc dovnitř...
Navíc ještě špatné utváření štěrbiny předisponuje kobylu k nasávání vzduchu do vaginy - což je další cesta pro bakterie tam, kde rozhodně nemají co dělat.
Špatná konfigurace - štěrbina zasahuje moc vysoko, anus je vpadlý a tudíž vulva už není ve stejné rovině, je predispozicí k tomu, aby docházelo ke znečištění vulvy trusem, opakovaným infekcím a subklinickému zánětu, který právě často za neplodnost kobyly může. Subklinický znamená, že příznaky nejsou vidět. K této špatné konfiguraci krom vrozeného utváření těchto partií dojde také, když je kobyla moc hubená, nebo opadne ze svalů - tehdy anus vpadne víc dovnitř...
Navíc ještě špatné utváření štěrbiny předisponuje kobylu k nasávání vzduchu do vaginy - což je další cesta pro bakterie tam, kde rozhodně nemají co dělat.
Co se dá dělat? Dostat kobylu do lepšího výživného stavu, pokud jde o vpadnutí anu. Příliš vysoko zasahující štěrbina stydká se pochopitelně tak snadno nevyřeší, ale nezoufejte - aby k nasávání nedocházelo, udělá se malá operace, částečně se to zašije (po přeléčení zánětu a oplodnění kobyly, samozřejmě), před porodem zase nastřihne, a problém se tak vyřeší. Zní to sice dost brutálně, ale má to spousta kobyl a zas tak šílené to není...
Celá procedura se jmenuje Caslickova operace. V případě závažných defektů na vulvě se ještě dělá vulvoplastika.
Foto Caslickovy operace jsem si opět půjčila na internetu (jinak se tomu říká, že je kobyla zašitá).
Foto Caslickovy operace jsem si opět půjčila na internetu (jinak se tomu říká, že je kobyla zašitá).
Mimochodem, abyste poznali, kde je pánevní dno a horní konec stydké štěrbiny, na to je jeden jednoduchý hmat, který všichni hravě zvládnete. Začneme známým gestem V jako VICTORY. (obrázek opět z internetu)
To přesně uděláme. Potom tyto dva prsty přiložíme vedle análního otvoru kobyly, cca na místo červených bodů na fotce figurantky níže.
Zatlačíme, abychom cítili svaly a případně kosti, a sjedeme prsty níž (po červených liniích na fotce), dokud neucítíme pod prsty kost. Jakmile se tak stane, tak tam má klisna dno pánevní. No a zbývá jen se podívat, v jaké pozici vůči tomuto místu, leží štěrbina stydká... Ideálně máme samozřejmě v této úrovni dorsální komisuru a kobylka má konfiguraci přímo úžasnou. Doporučuji si to na pár kobylách zkusit, je užitečné to umět posoudit.
Tak, vulvu bychom měli. Co dál? Máme-li kobylu v diestru, do vaginy a dál nemíme. Ono nás to stejně nepustí. Tři bariéry brání proniknutí infekce a v této fázi jsou pevně zavřeny - první je už štěrbina stydká, druhý je hymenální prstenec (odděluje od sebe vestibulum a vaginu, je tam vždycky, i když už kobyla byla připuštěna a rodila), třetí krček děložní. Pokud je v estru, tak se tam dostaneme, protože je "otevřeno", takže lze vzít případně stěry až z dělohy.
Co se dělá je rektální vyšetření. Použijeme jednorázovou rukavici, která má dokonce elegantní límeček kolem krku (no jo, holt tam musíme až jak to jde...), větší množství gelu, případně vazelíny (nasucho ne-e! a vazelínu ne, pokud budeme dělat sono). U koně platí - nejít před odpor, čekat, až se trochu uvolní. Nechceme mu ublížit... Až si z rekta vybereme bobky, které tam jinak dost překáží, je třeba nahmatat dělohu, která je u klisny ve tvaru T a vaječníky. Krček hmatný není. No a když to, co chceme, držíme, můžeme případně strčit dovnit i sondu a dívat se i na sonu...
Tohle už ale sami dělat budete jen těžko, proto to taky nepopisuju podrobněji. ;)
Co se dělá je rektální vyšetření. Použijeme jednorázovou rukavici, která má dokonce elegantní límeček kolem krku (no jo, holt tam musíme až jak to jde...), větší množství gelu, případně vazelíny (nasucho ne-e! a vazelínu ne, pokud budeme dělat sono). U koně platí - nejít před odpor, čekat, až se trochu uvolní. Nechceme mu ublížit... Až si z rekta vybereme bobky, které tam jinak dost překáží, je třeba nahmatat dělohu, která je u klisny ve tvaru T a vaječníky. Krček hmatný není. No a když to, co chceme, držíme, můžeme případně strčit dovnit i sondu a dívat se i na sonu...
Tohle už ale sami dělat budete jen těžko, proto to taky nepopisuju podrobněji. ;)
Samozřejmě se zde ale může nacházet mnoho příčin, proč to nejde. Nejčastěji jsou to nejspíš subklinické záněty endometria (sliznice dělohy). Může být taky hormonální problém, například když kobyla zabřezává, ale březost hned zase ztrácí, může být nedostatečná činnost žlutého tělíska. Takové klisně dodáváme progesteron injekčně. Na vaječnících můžou být cysty nebo nádory (nádor z buněk granulózy nejčastěji). Po zánětech dělohy mohou být srůsty jak tam, tak na vaječnících. Mohou být různé vývojové anomálie různých částí reprodukčního systému. Obecně ale tyto problémy nejsou u kobyl časté a spíš, než problémy s reprodukcí, se u nich veterináři baví zjišťováním nejlepšího termínu pro připuštění/inseminaci.
Neměli bychom při vyšetření zapomenout taky sáhnout na vemínko a zhodnotit to. Klisna má 4 čtvrtě, ale jen 2 struky, na každém tedy 2 vývody, a záněty tu nejsou zdaleka tak důležité, jako v medicíně skotu. Pokud máte na starosti kobylku, která má pod sebou sající hříbě, tak po práci nezapomínejte umýt vemínko - to hříbě z toho pije, ať je tam čisto!
Budeme připouštět :)
Máme klisnu zdravou, vyšetřenou a připravenou na připuštění. Papíry jsme vyplnili, rozbory provedli, zbývá už jen to hlavní - oplodnit.
Tak půjdeme na to! Ale jak?
Inseminovat? Pustit na ni hřebce? To je ta pravá otázka, kterou bych se chtěla zabývat, protože oboje má své klady i zápory, které každý majitel musí zvážit a převzít zodpovědnost za to, co bude následovat.
Tak půjdeme na to! Ale jak?
Inseminovat? Pustit na ni hřebce? To je ta pravá otázka, kterou bych se chtěla zabývat, protože oboje má své klady i zápory, které každý majitel musí zvážit a převzít zodpovědnost za to, co bude následovat.
INSEMINACE
je v dnešní době velmi často volenou možností. Mezi obrovskou výhodu patří to, že vás ve výběru hřebce vůbec nelimituje vzdálenost, kde se ten ideální pro vás nachází, neboť dávky se dají zasílat - čerstvé z celé Evropy, mražené klidně i z Ameriky. ;)
Při inseminaci nehrozí, že by se plemeník mohl něčím nakazit od klisny, takže není nutné mít tolik preventivních vyšetření... Mohou se inseminovat kobyly pozitivní na EVA (virová arteritida koní), které onemocnění prodělaly, infekční už nejsou, ale pozitivní jsou už napořád a tudíž vám na ni nikdo hřebce nepustí...
Při inseminaci nehrozí, že by se plemeník mohl něčím nakazit od klisny, takže není nutné mít tolik preventivních vyšetření... Mohou se inseminovat kobyly pozitivní na EVA (virová arteritida koní), které onemocnění prodělaly, infekční už nejsou, ale pozitivní jsou už napořád a tudíž vám na ni nikdo hřebce nepustí...
Semenem jednoho plemeníka se může inseminovat několikanásobný počet kobyl, než kolik by zvládl obskočit. Odpadají všechny věci okolo, jako přijetí hřebce kobylou a ohlídání bezpečnosti pro oba.
Nevýhody tu jsou ovšem také. U čerstvých i chlazených inseminačních dávek je to nutnost pečlivé detekce toho, kdy klisnu inseminovat, u mražených pak navíc to, že jsou dávky velice drahé a vyvolávají obvykle silnější reakci po akci, protože taková inseminační dávka je dost dráždivá. Ne pro všechny klisny je vůbec inseminace vhodná. A ne každý hřebec může poskytovat inseminační dávky (naprosto nevhodné pro méně plodné hřebce).
Také je třeba mražené dávky dobře skladovat. Samozřejmě to už není přirozený průběh páření, což je také nutno maličko zohlednit.
Já jsem ještě neměla tu čest u inseminace být, proto jsem tři níže použité ilustrační fotky musela opět najít na internetu.
Také je třeba mražené dávky dobře skladovat. Samozřejmě to už není přirozený průběh páření, což je také nutno maličko zohlednit.
Já jsem ještě neměla tu čest u inseminace být, proto jsem tři níže použité ilustrační fotky musela opět najít na internetu.
Odběr semene se provádí různě, nejobvyklejší je asi odběr do umělé vaginy, přičemž hřebec skáče na fantom. Mladého hřebce je třeba toto naučit, obvykle se stimuluje přítomností říjné klisny, nebo se fantom může polít močí takové kobyly. Aby se hřebec stal kandidátem pro odběr ejakulátu na přípravu inseminačních dávek, musí mít mnoho různých vyšetření, samozřejmě uchovnění, věk aspoň dva roky. Chceme získat cca 30ml, pohyblivost spermií aspoň 70% a koncentraci 120x106 spermií na mililitr a více.
Klisna by před inseminací měla být také zdravá a je nutno detekovat ovulaci. To se dělá trochu hůře, z chování kobyly sice poznáte říji, ale přímo ovulaci v 99% případů nejspíš ne. To je nutno sledovat na sonu, Graafův folikul klisny má 3,5cm a víc, před prasknutím získá kapkovitý tvar a někdy potom inseminujeme.
Můžeme taky k detekci říje využít hřebce - prubíře, který pozná, kdy je čas, ale nemůže kobylu oplodnit.
Můžeme taky k detekci říje využít hřebce - prubíře, který pozná, kdy je čas, ale nemůže kobylu oplodnit.
K inseminaci se používá inseminační pipeta, na kterou se nasadí stříkačka s dávkou. Pipetu držíme v ruce, ukazováček máme na konci, kde je také tzv.olivka, kterou je třeba dostat se do krčku a do samotné dělohy. Dávku tam reponujeme, popřípadě, když se zadaří, ji stříkneme rovnou do rohu k vaječníku, na němž ovulace probíhá. A máme hotovo.
inseminační technik při práci
PŘIROZENÁ PLEMENITBA
je ten druhý možný způsob. Tedy krom anglických plnokrevníků, kde je to také způsob jediný, jinak vám hříbátko do plemenné knihy nezapíšou. Mezi výhody přirozené plemenitby patří přirozenost pro koně, není problém s detekcí říje a ovulace, protože hřebec i klisna VÍ, kdy je ten správný čas, je to tedy pro všechny zúčastněné jednodušší. Je navíc vhodná i pro méně plodné hřebce, jejichž semeno není vhodné pro přípravu inseminačních dávek.
Nevýhodou je nutnost všech vyšetření jak u hřebce, jak u klisny, horší hygiena (možnost zánětu po připuštění) a bezpečnost (zranění hřebce kobylou a naopak), menší počet připuštěných kobyl za sezónu tím daným hřebcem a samozřejmě také nutnost transportu klisny za hřebcem (plus obvykle ustájení v místě na několik dní až týdnů), pokud zrovna nemáte plemeníka doma.
Připouštění pak probíhá buď z ruky, nebo ve volnosti.
skok ve volnosti na pastvině - zde se ovšem jedná o klisnu a valacha...
Připouštění pak probíhá buď z ruky, nebo ve volnosti.
Samozřejmě, že situace, kdy je hřebec ve stádě a klisny si obhospodaří sám, ve volnosti, je nejlepší. Probíhalo to tak ve volné přírodě, probíhat by to tak mělo, nicméně asi to moc často neuvidíte. Nikdo nechce riskovat zranění hřebce - ono by k nim docházet nemělo, ale když je hřebec neodbytný, třeba moc mladý a bez zkušeností, klisna okovaná, málo místa (sportovní stáje ani velké výběhy nemívají)...
Obvykle se připouští z ruky. K tomu mám pro vás několik pěkných fotek, takže o tom za chvilku, a ještě si povíme, jak poznat, že by bylo dobré vézt klisnu za hřebcem. :o)
Obvykle se připouští z ruky. K tomu mám pro vás několik pěkných fotek, takže o tom za chvilku, a ještě si povíme, jak poznat, že by bylo dobré vézt klisnu za hřebcem. :o)
Někdy nijak. Může se vyskytovat tichá říje, kdy kobyla nejeví příznaky - bývá častěji u mladých klisen, které ještě nerodily, u klisen chovaných o samotě, nebo u hodně submisivních. Ale většinou říji poznáme.
Již jsme si vysvětlili, že za změny chování může nárůst hladiny estrogenů v krvi dochází k tzv.erotizaci chování. Jednou jsem byla na cvičení dotázána, jak ty změny chování poznáme. No prostě... Prostě se chová jinak.
Již jsme si vysvětlili, že za změny chování může nárůst hladiny estrogenů v krvi dochází k tzv.erotizaci chování. Jednou jsem byla na cvičení dotázána, jak ty změny chování poznáme. No prostě... Prostě se chová jinak.
Říjící kobyla najednou čumí na koně, zastavuje se u nich, nebo bez nich, dlouze zasněně zírá do dáli, učurává, řehtá na ostatní, blýská vulvou (otvírá a zavírá ji), nechce se jí vůbec nic (z čehož mají v sezóně "radost" majitelé sporťaček, když je každou chvíli úplně marná), no a když je správný čas, je svolná k páření.
Svolnost k páření je moc důležitá! Klisna má právo volby. Já, jako majitel, si toto musím uvědomovat. A její právo volby respektovat. Znásilňovat klisnu je hrozně hnusná věc, nehledě na to, že ji můžete přímo ohrozit na životě, ona totiž obvykle ví, proč (ještě) nechce.
A teď k samotnému připouštění z ruky. Níže na obrázcích můžete vidět zkušební stěnu. Klisna v říji se zavede za tuto stěnu a tam se postaví tak, jak můžete na fotkách také vidět - hřebec k ní přichází z boku, oddělen od ní stěnou.
Po přivedení hřebce sice držíme na vodítku jeho i ji a jistíme, ale necháváme koním prostor k sexuálnímu chování, které musí proběhnout. Hřebec jde nejprve k hlavě klisny, očichají se, čímž se seznámí. Potom zkusí jemným okusováním na krku, jestli si to nechá kobyla líbit... Když ano, zkusí to na hřbetě za kohoutkem, když i to, tak ve slabinách, také klisně očichá vulvu. Klisna, která není svolná k páření si nenechá líbit nic z toho, hřebce od sebe odhání - a rozumnný hřebec, který už ví, o co běží, takovou kobylu nechá osudu a odejde sám, protože ví, že dnes to tedy rozhodně neklapne.
Po přivedení hřebce sice držíme na vodítku jeho i ji a jistíme, ale necháváme koním prostor k sexuálnímu chování, které musí proběhnout. Hřebec jde nejprve k hlavě klisny, očichají se, čímž se seznámí. Potom zkusí jemným okusováním na krku, jestli si to nechá kobyla líbit... Když ano, zkusí to na hřbetě za kohoutkem, když i to, tak ve slabinách, také klisně očichá vulvu. Klisna, která není svolná k páření si nenechá líbit nic z toho, hřebce od sebe odhání - a rozumnný hřebec, který už ví, o co běží, takovou kobylu nechá osudu a odejde sám, protože ví, že dnes to tedy rozhodně neklapne.
Právě pro případ, že kobyla ještě není ve správné fázi cyklu, nebo prostě nechce daného hřebce, protože co si budeme povídat, i to se může stát, sympatie také hrají roli, je tam ta stěna - kobyla by dotěrného hřebce nakopala, hřebe magor by se ji zase snažil znásilnit. A to by nedopadlo dobře ani pro jednoho...
Svolná klisna hřebci drží a po tomto menším testování je značka ideál, když hezky zadníma rozkročí, vyčurá se, ocas dává na stranu - tehdy je naprosto uvolněná a je to prostě super.
Pak se hřebec poodvede kousek stranou, kobylku vyvedeme a postavíme kolmo na zkušební stěnu - je tam i proto, aby při vzeskoku hřebce, se klisna mohla o ni trochu opřít hrudí a nemusela dělat kroky dopředu a balancovat. No a pak už hřebce přivedeme k ní a pustíme ho na ni. Kobylka se nebrání, stojí, je klidná a uvolněná. Hřebec je taky
v pohodě, neb ho nevěsta přijala a všechno proběhlo tak, jak to probíhat má.
Pak se hřebec poodvede kousek stranou, kobylku vyvedeme a postavíme kolmo na zkušební stěnu - je tam i proto, aby při vzeskoku hřebce, se klisna mohla o ni trochu opřít hrudí a nemusela dělat kroky dopředu a balancovat. No a pak už hřebce přivedeme k ní a pustíme ho na ni. Kobylka se nebrání, stojí, je klidná a uvolněná. Hřebec je taky
v pohodě, neb ho nevěsta přijala a všechno proběhlo tak, jak to probíhat má.
Abychom si ještě ujasnili akt páření - hřebec má pohlavní reflexy dělené do tří skupin.
První skupinou jsou reflexy distanční a sem patří erekce, vysunutí penisu, snaha zaujmout klisnu. To dělá ještě dříve, než se jí dotkne, je to klasické hřebčí předvádění se, jak ho jistě znáte - jak se nese, vyklene krk, bublá a řehtá, aby ukázal, že on je ten nej, no a přitom už se chystá, že by mohlo k něčem dojít - tak se na to náležitě připraví i po fyzické stránce. :)
Druhá skupina reflexů následuje potom, a to už je kontakt s kobylou ono očichávání, doteky, okusování, hřebec zkouší, jestli je kobyla svolná k páření, jestli postojí a nechá se. Pak sem už patří i vzeskok na klisnu s tím, že ji předníma nohama obejme ve slabinách a takto ji drží.
Třetí a poslední skupina je vše, co následuje potom. Jakmile tedy je na klisně, následují vyhledávají pohyby, až najde, kam s ním, tak zasunutí, frikční (kopulační) pohyby a výron semene.
No a potom hřebec na kobyle ještě chvíli leží, je zklidněný, švihá ocasem a můžeme vidět kontrakce anu. Následuje seskok a je po aktu.
No a potom hřebec na kobyle ještě chvíli leží, je zklidněný, švihá ocasem a můžeme vidět kontrakce anu. Následuje seskok a je po aktu.
Teď ještě jednou - neznásilňujte klisny! Absolutní svolnost znamená otevření děložního krčku, mimo jiné. Vyvolá ji jen hřebec - inseminátor ne, ale protože při inseminaci dostáváme dovnitř jen úzkou pipetu, nevadí to.
Pokud ale budete hřebce pouštět na klisnu, která nechce, odmítá ho, kope kolem sebe - vy ji můžete svázat nohy, oblbnout medikamentózně, nasadit fajfku, štajgr, prostě ji přinutit postát a hřebec trošku magor na ni skočí...
Pokud ale budete hřebce pouštět na klisnu, která nechce, odmítá ho, kope kolem sebe - vy ji můžete svázat nohy, oblbnout medikamentózně, nasadit fajfku, štajgr, prostě ji přinutit postát a hřebec trošku magor na ni skočí...
Taková kobylka je akorát vystresovaná a nešťastná. A co je ještě horší - není uvolněná a její děložní krček tudíž není otevřený. Jak jsme si řekli, penis hřebce proniká při páření až do dělohy. Tudíž musí před ten krček - není-li tam cesta, dostane se jen do vaginy, dál ne. Klisnu to samozřejmě bolí, může ji vážně poranit, dokonce může dojít k potrhání takového rozsahu, že rána zasáhne až do dutiny břišní. A to je v podstatě konečná, protože to s největší pravděpodobností klisna nezvládne a uhyne. Ročně se to u několika klisen stane.
Na úplný závěr - někdy kobyla po připuštění třeba močí, nebo semeno trochu vytlačuje ven - je zbytečné do ní kopat a nadávat všem kolem, že ji nechají stát. Klisna, která byla svolná se s hřebcem spářit, nebude mít nejspíš problém zabřeznout. Navíc víme, že hřebec svůj genetický materiál umístil až do dělohy. Víme, že kobylí vajíčko je oplodnitelné na 100%, je tam taková jistota, že prý i jediná spermie umístěná spolu s vajíčkem na skleněnou misku (v médiu a tak, samozřejmě), to vajíčko najde a oplodní. Takže nenechat ji například ani v klidu vymočit, než ji odvedeme do výběhu, mi přijde zbytečně hrubé vůči klisně.
Budoucí matka, porod a hříbě :)
Máme kobylku připuštěnou a potencionálně březí. Kdy poznáme, že je opravdu březí? Co se může zvrtnout? O tom si povíme na tomto místě. :)
vysokobřezí klisna na pastvině - hříbě se narodilo do dvou dnů po focení
Tak, začneme tím, co se děje vevnitř v kobyle.
Spermie vesele cestují do vejcovodu vstříc svému cíli (vajíčku). V děloze je mírný zánět, což je naproto fyziologické, přece jen páření není zrovna sterilní věc, tak se tam trochu uklízí, před příchodem mimina - zdravá kobyla to zvládne výborně a vše je jak má být i dál.
Na místě folikulu, z nějž se ono vajíčko uvolnilo, vzniká žluté tělísko a začíná produkovat progesteron. To je hormon-ochránce březosti, brání tělu matky vypudit toho "vetřelce", budoucí hříbátko, které je pro tělo klisny cizincem...
Tři bariéry (krček dělohy, hymenální prstenec a štěrbina stydká) se uzavírají, protože dovnitř teď už nic nesmí.
Vajíčko se spermií spolu vytvoří zygotu (budoucí hříbátko), která se dál dělí, vzniká zárodek.
Do dělohy, kde se bude vyvíjet až do porodu, docestuje až šest dní po oplození. Okolo zárodku je v této fázi tenká blanka, aby udržel kulatý tvar a snáze se kutálel po děložní stěně z rohu do rohu, ťukal na sliznici a dával tak matce najevo, že je tam.
Klisna v této fázi nemá v děloze vůbec žádné protilátky, imunita je zcela potlačena, aby nezabila svoje vlastní mládě a právě proto se do ní nesmí v žádném případě sahat a proto jsou ty tři bariéry pevně zavřeny.
Spermie vesele cestují do vejcovodu vstříc svému cíli (vajíčku). V děloze je mírný zánět, což je naproto fyziologické, přece jen páření není zrovna sterilní věc, tak se tam trochu uklízí, před příchodem mimina - zdravá kobyla to zvládne výborně a vše je jak má být i dál.
Na místě folikulu, z nějž se ono vajíčko uvolnilo, vzniká žluté tělísko a začíná produkovat progesteron. To je hormon-ochránce březosti, brání tělu matky vypudit toho "vetřelce", budoucí hříbátko, které je pro tělo klisny cizincem...
Tři bariéry (krček dělohy, hymenální prstenec a štěrbina stydká) se uzavírají, protože dovnitř teď už nic nesmí.
Vajíčko se spermií spolu vytvoří zygotu (budoucí hříbátko), která se dál dělí, vzniká zárodek.
Do dělohy, kde se bude vyvíjet až do porodu, docestuje až šest dní po oplození. Okolo zárodku je v této fázi tenká blanka, aby udržel kulatý tvar a snáze se kutálel po děložní stěně z rohu do rohu, ťukal na sliznici a dával tak matce najevo, že je tam.
Klisna v této fázi nemá v děloze vůbec žádné protilátky, imunita je zcela potlačena, aby nezabila svoje vlastní mládě a právě proto se do ní nesmí v žádném případě sahat a proto jsou ty tři bariéry pevně zavřeny.
Nakonec se zárodek v jednom z rohů děložních usadí - uhnízdění zárodku trvá u klisny asi 25-30 dní, potom se tvoří plodové obaly a placenta. Klisna má takový typ placenty, kde je zachováno všech šest vrstev bariéry mezi krevním oběhem plodu a matky, při porodu nedochází k poškození sliznice dělohy (např. u feny se odlučuje i sliznice dělohy a zase potom narůstá). Plodových vod je asi 20l v době porodu.
Podobně jako u lidí je nejrizikovější období hned zpočátku - placentace (vytvoření obalů a placenty) je hotová za 42 dní a do té doby se mluví o embryu a embryonální mortalitě. Zejména raná embryonální mortalita patří mezi nejčastěji řešené problémy, jejich příčina bývá nejasná... Prostě klisna byla vyšetřena standardně cca šestnáctý den, bylo zjištěno, že je březí a najednou se podíváte další den, a březí už není, aniž by se stalo "něco".
Může tu hrát roli mnoho věcí - stres, přílišná zátěž klisny, management, nedostatečná funkce žlutého tělíska... Ale bývá problém zjistit, co se vlastně stalo.
Může tu hrát roli mnoho věcí - stres, přílišná zátěž klisny, management, nedostatečná funkce žlutého tělíska... Ale bývá problém zjistit, co se vlastně stalo.
Pokud se stane, že klisna přijde o hříbě po 42. dnu březosti, už můžeme "zmetek" vidět okem a mluvíme o abortu (potratu, zmetání), v termínu porodu nebo po něm by pak šlo o porod mrtvého hříběte. Aborty u klisen mohou být způsobeny infekcí bakteriální, nebo virovou (equinní herpes virus typu 1), malformací hříběte, úrazem klisny atd.
toto je abortovaný plod - foto pochází z TĚCHTO webových stránek, kde se v angličtině dočtete velmi pěkně zpracované zkušenosti s aborty u klisen plemene american minihorse
Měli bychom tedy dbát na to, aby budoucí matka měla nejlepší možnou péči a zminimalizovat riziko této smutné ztráty na minimum.
Nicméně - i tak se stane, přírodu bohužel nelze obelstít a i toho k ní patří... V České republice ročně odnosí a porodí zdravé hříbě 60% klisen, což je málo, a můžeme si za to z velké většiny případů sami, špatným managementem (především přístupem k reprodukci koní).
Nicméně - i tak se stane, přírodu bohužel nelze obelstít a i toho k ní patří... V České republice ročně odnosí a porodí zdravé hříbě 60% klisen, což je málo, a můžeme si za to z velké většiny případů sami, špatným managementem (především přístupem k reprodukci koní).
Jedno z pravidel, které nejspíš většina normálních koňáků neuslyší úplně ráda, ale které jistojistě platí, je to, že jakmile se z dělohy stane místo, kde je hříbě, potom to tak už má být napořád. Přeloženo - když na klisně začneme chovat, je přirozené a správné, aby rodila jedno hříbě za druhým. Pro její tělo a její dělohu je to normální průběh, nepravidelnost (jeden rok ano, pak dva ne, pak dva ano, pak jeden ne...) může za většinu problémů při zabřezávání. Když klisna rodí bez problémů, v sezóně, je v dobré kondici a všechno bylo ok, je zkrátka dobré ji hned devátý den po porodu znovu připustit. Jen tak není čas, aby v děloze vznikaly cystičky, tuhnul krček, a další věci, které určitě nechceme.
U sporťaček je nejčastější způsob na třech letech obsednout, připustit, a nechat být. Kobylka nám odnosí hříbě, tím se její mladá děloha roztáhne v době, kdy je to pro ni dobré, porodí, mezi tím dospěje fyzicky i psychicky, snese potom vyšší nároky jezdce a je víc v pohodě. Potom ji můžeme v pohodě na několik let zařadit do sportu a když poté jde do chovu, není problém - už rodila, krček už se musel jednou úplně otevřít, a pak už by se na ní mělo chovat kontinuálně.
U sporťaček je nejčastější způsob na třech letech obsednout, připustit, a nechat být. Kobylka nám odnosí hříbě, tím se její mladá děloha roztáhne v době, kdy je to pro ni dobré, porodí, mezi tím dospěje fyzicky i psychicky, snese potom vyšší nároky jezdce a je víc v pohodě. Potom ji můžeme v pohodě na několik let zařadit do sportu a když poté jde do chovu, není problém - už rodila, krček už se musel jednou úplně otevřít, a pak už by se na ní mělo chovat kontinuálně.
Dokdy by kobyla měla rodit?
Věk je otázkou plemene. Jiné to bude u pozdních plemen - arab, kladrubák, dost plemen poníků a podobně, jiné u raných plemen jako je A1/1. Ale obecně - dokud je klisna v dobré kondici a výživném stavu a oboje si zvládne udržet i po porodu a během laktace, není pro ni problém být ještě znovu matkou.
Platí ovšem, že nejkvalitnější hříbata dají kobyly mladší - čím starší matka, tím méně kvalitní už to hříbě bude. To je určitě podstatné, když čekáte od mimina potom sportovní kariéru.
Jak poznáme, že je klisna březí?
Rektálním vyšetřením - nenajdeme bifurkaci dělohy, tudíž dělohu vůbec nejsme schopni nahmatat, to znamená březost... Také nám klisna nebude říjit, později začne růst břicho (ale tím bych se tedy zrovna neřídila)...
Samozřejmě se dělá sonografické vyšetření, dnes zcela standardně, a je to nejspolehlivější způsob diagnostiky gravidity. Poprvé se dá dělat cca šestnáctý den, vidíme dutinku s černou výplní a na obou pólech bílé zesílení stěny. Poté se opakuje 25.den, kdy již je možno vidět srdeční akci plodu. Může se zopakovat ještě 42.den, to už je hotová placentace.
Proč je mimo jiné tolik důležitá včasná diagnostika březosti? Když pomineme to, že březí klisna potřebuje nejlepší péči a podobné důvody, je tu jeden velice podstatný...
DVOJČATA!!
Na myšlenku "No nebylo by krásné mít ta rozkošná hříbátka dvě od jedné mámy?" rovnou odpovím - nebylo. Ve skutečnosti je to něco, co rozhodně žádný chovatel nechce zažít. Na fotce vidíte klisnu a dvě krásná, zdravá hříbata, z čehož je její jen jedno, druhé je sirotek, jemuž tato teta pomáhala přežít.
Děloha klisny je přizpůsobena na to, aby uživila jedno hříbě. Pokud dojde k vícečetné ovulaci a vznikne zárodků víc, je to dost špatně. Nejčastěji jsou to tedy dva zárodky - 60% případů končí vstřebáním jednoho z nich, 36% potracením obou (potracením, ne vstřebáním v rané embryonální fázi) nebo úhynem brzy po porodu, a jen 4% porodem aspoň jednoho životaschopného hříběte (druhé bývá mrtvé), velmi velmi vyjímečně obou dvou. Porod dvojčat je obrovsky rizikový i pro matku... A když se povede a narodí se živá dvojčata, tak tím problémy nekončí - hříbata jsou menší, málo vitální, ortopedicky bývají často v nepořádku, protože měla moc málo místa v děloze, klisna je má problém uživit obě, jsou slabší... No prostě nic, co bychom chtěli zažít. Proto se hned v tom 16.dni krom diagnostiky březosti - že tam něco je, soustředí vyšetření i na to, jestli nejsou přítomna dvojčata a když ano, jedno se prostě zamáčkne, aby to druhé mělo šanci.
Mimochodem - dvojitá ovulace je geneticky podmíněná a po matce ty sklony dědí dcery i synové (ti to přenesou na svoje dcery)...
Tak - a teď máme tedy březí kobylu, čeká jedno hříbě a všechno je zatím v pořádku. Jak k ní přistupovat?
Budoucí matka potřebuje být v pohodě psychické i fyzické a mít nejlepší péči. ALE neprospěje jí, když z ní uděláte 11 měsíců nepracující, obézní kouli, která je ráda, že se vůbec valí. Pohyb a kondice je pro ni velmi důležitá, aby měla potom bezproblémový porod. A když je obézní, může mít taky hříbě málo místa a zaděláte mu klidně i na křivé nožičky, nebo nedej Bůh na horší malformace.
Do půlky březosti se s klisnou může pracovat normálně, pak už aspoň neskákat a nijak šíleně ji nehonit. Co se stravy týká, krmná dávka zůstává prvních 8 měsíců stejná, poslední 3 je vhodné ji zvýšit. Sledujeme výživný stav kobyly, podle toho poznáme, jestli ji náhodou nekrmíme moc/málo. Během březosti se doporučuje klisnu odčervovat a vakcinovat proti chřipce a tetanu (protilátky dostane pak v mléce i hříbě). Co rozhodně nastávající matka potřebuje je pohyb - neomezený pobyt na pastvině je značka ideál.
Jak moc je na klisně březost vidět, jak se jí chce pracovat, co jí vyhovuje za krmnou dávku - to je všechno dost individuální. Každopádně bychom měli respektovat její požadavky a být ohleduplní. Odnosit hříbě není jen tak...
Jak moc je na klisně březost vidět, jak se jí chce pracovat, co jí vyhovuje za krmnou dávku - to je všechno dost individuální. Každopádně bychom měli respektovat její požadavky a být ohleduplní. Odnosit hříbě není jen tak...
Když se blíží den D, musíte mít rozmyšlené, kde a jak bude vaše kobylka rodit.
Znám tři stáje, ve dvou se rodí v porodních boxech a kobyly se hlídají (někdy se taky spí ve stáji :)), ve třetí se rodí obvykle venku, kde jsou klisny ve stádě celoročně, takže většinou bez asistence.
Oba způsoby mají své klady a zápory, ale určitě by se mělo dbát hlavně na to, aby klisnu prostředí, kde bude rodit, nestresovalo, aby byla v pohodě, a aby se v případě potřeby problém zjistil a dalo se k ní rychle dostat.
Většina kobyl rodí v noci nebo brzo ráno, samy a bez komplikací. Blížící se porod se dá poznat podle nalití vemínka a úniku kolostra, sestoupení břicha, vytvoří se jamky ve slabinách, opadne záď (uvolněním pánevních vazů), uvolní se vulva, kobylka je neklidná, přechází. Ovšem taky vám nemusí ukázat nic z toho, nebo vás plašit měsíc před tím, než vážně porodí.
Délka březosti je u kobyly 11 měsíců. Přesněji - rozmezí 315 až 360 dní je OK. Uvádí se 330-345, ale vaše kobylka se vám na vypočítaný termín stejně vykašle. Ona totiž neví, kdy má porodit podle vašich propočtů, přivede hříbě na svět, až bude připravená ona i ono. Je to správně.
Samotný porod má, jako u lidí, tři fáze - v té první se otevírá krček, připravují porodní cesty a hříbě se otáčí. Doteď leželo zády k zemi, zadní nožky natažené v děložním rohu, přední skrčené, hlavičku nataženou do pánve matky. Narodit se má v poloze takové, že hlava spočívá na natažených předních nožkách, hřbet směřuje k páteři matky, zadní nohy se neposuzují. Na konci první fáze odejdou plodové vody.
Druhá fáze je vypuzovací, trvat má cca půl hodiny, nesmí trvat víc než hodinu. Kobyla má kontrakce, obvykle leží na boku, tlačí a na svět se dere hříbě. Jste-li u akce, tak uvidíte jedno kopýtko, pár cm za ním druhé, hříbě je obalené bílou průsvitnou blánou, ta má prasknout během porodu, neporušujeme ji nikdy dřív, než je hříbě venku (může mít max. ještě uvnitř kobyly zadní nožky).
Třetí fáze je vypuzení lůžka (placenty). K tomu dojde do dvou hodin po porodu, když je všechno ok. Když ne, mluvíme o zadržení lůžka a voláme veterináře, aby klisně píchnul oxytocin a lůžko vyšlo.
Ve fázi, kdy je hříbě venku, ještě ne úplně vybalené z plodových obalů, mu můžeme pomoci uvolnit nos a tlamu, ale nerušíme zbytečně matku a v žádném případě nepřerušujeme pupečník. Poruší se sám a než se tak stane, hříbě z něj ještě dostane pár litrů krve.
Když klisna vstane, zavážeme jí lůžko, které jí visí z vaginy, tak, aby si na něj nešlápla a nevytrhla si ho Hříběti vydesinfikujeme pupeční pahýl, zkontrolujeme, zda klisna nekrvácí a není viditelně potrhaná, mrkneme, co že nám to vůbec porodila . A pak vypadneme a necháme maminku a novorozence se řádně seznámit. Pozorujeme, jak se mimino snaží postavit, až se to povede, jak hledá vemínko, až najde - musí se napít kolostra, to je pro jeho život velice důležité. Čím dříve a více ho vypije, tím líp - jsou v něm protilátky (bez toho hříbě žádné nemá). Mělo by vypít za prvních 12 hodin života aspoň 2l, s časem klesá vstřebatelnost protilátek ve střevě, ta je nejvyšší prvních 6 hodin.
Také mu musí odejít smolka - první trus, to musíme také kontrolovat, zadržení se řeší klystýrem, jinak by mohlo dojít až k úhynu hříběte.
Znám tři stáje, ve dvou se rodí v porodních boxech a kobyly se hlídají (někdy se taky spí ve stáji :)), ve třetí se rodí obvykle venku, kde jsou klisny ve stádě celoročně, takže většinou bez asistence.
Oba způsoby mají své klady a zápory, ale určitě by se mělo dbát hlavně na to, aby klisnu prostředí, kde bude rodit, nestresovalo, aby byla v pohodě, a aby se v případě potřeby problém zjistil a dalo se k ní rychle dostat.
Většina kobyl rodí v noci nebo brzo ráno, samy a bez komplikací. Blížící se porod se dá poznat podle nalití vemínka a úniku kolostra, sestoupení břicha, vytvoří se jamky ve slabinách, opadne záď (uvolněním pánevních vazů), uvolní se vulva, kobylka je neklidná, přechází. Ovšem taky vám nemusí ukázat nic z toho, nebo vás plašit měsíc před tím, než vážně porodí.
Délka březosti je u kobyly 11 měsíců. Přesněji - rozmezí 315 až 360 dní je OK. Uvádí se 330-345, ale vaše kobylka se vám na vypočítaný termín stejně vykašle. Ona totiž neví, kdy má porodit podle vašich propočtů, přivede hříbě na svět, až bude připravená ona i ono. Je to správně.
Samotný porod má, jako u lidí, tři fáze - v té první se otevírá krček, připravují porodní cesty a hříbě se otáčí. Doteď leželo zády k zemi, zadní nožky natažené v děložním rohu, přední skrčené, hlavičku nataženou do pánve matky. Narodit se má v poloze takové, že hlava spočívá na natažených předních nožkách, hřbet směřuje k páteři matky, zadní nohy se neposuzují. Na konci první fáze odejdou plodové vody.
Druhá fáze je vypuzovací, trvat má cca půl hodiny, nesmí trvat víc než hodinu. Kobyla má kontrakce, obvykle leží na boku, tlačí a na svět se dere hříbě. Jste-li u akce, tak uvidíte jedno kopýtko, pár cm za ním druhé, hříbě je obalené bílou průsvitnou blánou, ta má prasknout během porodu, neporušujeme ji nikdy dřív, než je hříbě venku (může mít max. ještě uvnitř kobyly zadní nožky).
Třetí fáze je vypuzení lůžka (placenty). K tomu dojde do dvou hodin po porodu, když je všechno ok. Když ne, mluvíme o zadržení lůžka a voláme veterináře, aby klisně píchnul oxytocin a lůžko vyšlo.
Ve fázi, kdy je hříbě venku, ještě ne úplně vybalené z plodových obalů, mu můžeme pomoci uvolnit nos a tlamu, ale nerušíme zbytečně matku a v žádném případě nepřerušujeme pupečník. Poruší se sám a než se tak stane, hříbě z něj ještě dostane pár litrů krve.
Když klisna vstane, zavážeme jí lůžko, které jí visí z vaginy, tak, aby si na něj nešlápla a nevytrhla si ho Hříběti vydesinfikujeme pupeční pahýl, zkontrolujeme, zda klisna nekrvácí a není viditelně potrhaná, mrkneme, co že nám to vůbec porodila . A pak vypadneme a necháme maminku a novorozence se řádně seznámit. Pozorujeme, jak se mimino snaží postavit, až se to povede, jak hledá vemínko, až najde - musí se napít kolostra, to je pro jeho život velice důležité. Čím dříve a více ho vypije, tím líp - jsou v něm protilátky (bez toho hříbě žádné nemá). Mělo by vypít za prvních 12 hodin života aspoň 2l, s časem klesá vstřebatelnost protilátek ve střevě, ta je nejvyšší prvních 6 hodin.
Také mu musí odejít smolka - první trus, to musíme také kontrolovat, zadržení se řeší klystýrem, jinak by mohlo dojít až k úhynu hříběte.
Když se nedaří zabřeznout...
Jak jsme si již řekli, v České republice jen 60% klisen odnosí a porodí živé hříbě. Oproti tomu třeba v Německu je to 94%. Není to tím, že by snad naše klisny byly horší, hřebci méně plodní, medicína na nižší úrovni, ale je to především management kobyl a naše chování k jejich reprodukci, co za to může. Nepravidelné připouštění, uspěchání, snaha připouštět nervní sporťačky co doteď závodily... To není zrovna cesta k úspěchu. Pak jsou tu příčiny zdravotní, samozřejmě, ale on ten lidský faktor opravdu hraje velkou roli...
Pod pojmem plodnost rozumíme u kobyly to, že zabřezne a pak odnosí a porodí živé a životaschopné hříbě. Naším cílem je tuto plodnost u klisny udržet po co nejdelší dobu.
O tom, že klisna, která už v sobě jednou nosí hříbě, by pak měla nosit další a další, protože je to přirozené pro její reprodukční orgány i celý organismus, jsem psala minule, takže si to přečtěte tam. Je jasné, že málokterý chov si může dovolit kobyly takto připouštět, protože co potom s těmi hříbaty, v dnešní překoňované době, kdy vám za sebekvalitnější hříbě nikdo nedá tolik, co opravdu stojí..? Obvykle se ty kobyly taky využívají k jezdeckému využití a tak to vypadá spíš na ten model "občas nějaké hříbě". Musíme pak ale počítat s tím, že toto může vést k problémům - pro dělohu klisny, která už rodila, není přirozené, aby v ní nebylo hříbě, takže se tam snáze dějí nežádoucí věci, jako třeba tvorba endometriálních cyst a podobně.
O tom, že klisna, která už v sobě jednou nosí hříbě, by pak měla nosit další a další, protože je to přirozené pro její reprodukční orgány i celý organismus, jsem psala minule, takže si to přečtěte tam. Je jasné, že málokterý chov si může dovolit kobyly takto připouštět, protože co potom s těmi hříbaty, v dnešní překoňované době, kdy vám za sebekvalitnější hříbě nikdo nedá tolik, co opravdu stojí..? Obvykle se ty kobyly taky využívají k jezdeckému využití a tak to vypadá spíš na ten model "občas nějaké hříbě". Musíme pak ale počítat s tím, že toto může vést k problémům - pro dělohu klisny, která už rodila, není přirozené, aby v ní nebylo hříbě, takže se tam snáze dějí nežádoucí věci, jako třeba tvorba endometriálních cyst a podobně.
Teď ale k neplodnosti (infertilitě) a snížené plodnosti (subfertilitě) klisen. V čem je rozdíl? V tom, že první pojem znamená zhruba následující - klisna nikdy nebude mít hříbě. Tečka. Prostě to nejde - pohlavní orgány buď chybí, nebo ztratily funkci, když to zjednoduším. Snížená plodnost oproti tomu znamená, že to ještě není ztraceno, ale aby zabřezla taková kobylka, dá to spoustu práce, nebo spoustu pokusů než se zadaří.
Takže mít kobylu opravdu neplodnou, která třeba nemá vaječníky (nevyvinuly se, nebo je po kastraci), nemá dělohu, nebo endometrium nefunguje, vaječníky nefungují, to máme prostě a jednoduše vymalováno. Neplodný může být i hřebec, samozřejmě, tam je to obdobné - nemá varlata (nevyvinutá, kryptorchidní, nebo po kastraci), či nemají zachovanou funkčnost.
Takže mít kobylu opravdu neplodnou, která třeba nemá vaječníky (nevyvinuly se, nebo je po kastraci), nemá dělohu, nebo endometrium nefunguje, vaječníky nefungují, to máme prostě a jednoduše vymalováno. Neplodný může být i hřebec, samozřejmě, tam je to obdobné - nemá varlata (nevyvinutá, kryptorchidní, nebo po kastraci), či nemají zachovanou funkčnost.
Když ale máme kobylku se sníženou plodností, dává nám to prostor snažit se a naději, že z ní hříbátko přece jen dostaneme. Někdy se dá příčina i zcela vyřešit.
Jaké jsou faktory, týkající se těchto záležitostí?
Je jich spousta - všechno možné, co si umíte představit. První je dědičnost.
Jaké jsou faktory, týkající se těchto záležitostí?
Je jich spousta - všechno možné, co si umíte představit. První je dědičnost.
Dědí se například tiché říje - taková kobyla má cyklus zcela v pořádku, je to fyziologické, je zdravá a vůbec ne neplodná, ale prostě neukáže, že má říji a bylo by dobré připustit. Dělávají to kobylky mladé, kobylky chované jen s jinými klisnami, nebo o samotě, řešení je snadné - když ji postavíte ve stáji vedle hřebce (a klidně to může být nějaký minishetland na mazlení), minimálně občas říji ukáže.
Dál se dědí sklony k vícečetné ovulaci a tedy k dvojité (nedej Bože ještě vícenásobné) březosti. Pak se musí hlavně včas dělat sono a přebytečné embryo zamáčknout. U některých plemen se s tím nesetkáte, nebo velice vyjímečně, u některých, třeba A1/1 je s tím třeba počítat, protože se to vyskytuje celkem běžně.
Poslední velmi důležitá věc, která se taky dědí, je konfigurace vulvy a perineální oblasti. O tom jsme si již také povídali. Bohužel u plemene A1/1 je špatná konfigurace úplně běžná - kobyly s takovou stavbou zadních partií totiž rychleji běhají, i když není jasné, proč to tak je, no a na to se šlechtí. Holt se pak zašívá, radši, než mít pomalé dostihandy.
Dál se dědí sklony k vícečetné ovulaci a tedy k dvojité (nedej Bože ještě vícenásobné) březosti. Pak se musí hlavně včas dělat sono a přebytečné embryo zamáčknout. U některých plemen se s tím nesetkáte, nebo velice vyjímečně, u některých, třeba A1/1 je s tím třeba počítat, protože se to vyskytuje celkem běžně.
Poslední velmi důležitá věc, která se taky dědí, je konfigurace vulvy a perineální oblasti. O tom jsme si již také povídali. Bohužel u plemene A1/1 je špatná konfigurace úplně běžná - kobyly s takovou stavbou zadních partií totiž rychleji běhají, i když není jasné, proč to tak je, no a na to se šlechtí. Holt se pak zašívá, radši, než mít pomalé dostihandy.
Dalším faktorem je prostředí, v němž kobyla žije (ať už z hlediska možných infekcí, nebo zda je chována sama, ve stádě klisen, ve stádě klisen i valachů, v blízkosti hřebce...), její výživa (jen klisna v dobré kondici bude schopná zabřeznout) a využívání - zde je na místě upozornit, že stresovaná kobyla se taky zrovna nepohrne do mateřství a sporťačky ještě vypsýchlé ze závodů je třeba nechat uklidnit, nejlíp tak rok na pastvině - pak se vám z ní vrátí úplně jiná kobyla...
A taková bude připravena být matkou.
A taková bude připravena být matkou.
Nezapomeňme ještě jednou na lidský faktor - když na kobyly spěcháme, aby říjily v únoru, místo na jaře, sami si zaděláváme na problémy...
Mezi vrozené a dědičné poruchy plodnosti kobyl patří například hermafroditismus, respektive pseudohermafroditismus, neboť čistá forma (přítomny oboje vnější pohlavní orgány) u koní není. Pseudohermafroditismus občas, ale spíše zřídka, vidět můžeme, jedná se o případ, kdy kůň vypadá jako hřebec, ale v břiše má vaječníky, nebo vypadá jako klisna, ale uvnitř jsou schovaná varlata. V obou případech se samozřejmě jedná o neplodné jedince.
Dále můžeme zmínit hypoplazii ovarií (vaječníků), kdy jsou tyto malé a nefunkční. A neškodnou vadou, která může občas vyděsit majitele je hymen persistens, což znamená, že v hymen chybí otvor a sekret, který v děloze při cyklu vzniká, nemůže odcházet a hromadí se, až dochází k vyhřeznutí hymen. Od jiné struktury, například močového měchýře, poznáme toto podle sliznice na povrchu a podle toho, že "balónek" (obrázek jsem bohužel nenašla, ale opravdu to vypadá jako světlý balonek vykukující z vaginy) opakovaně mizí a zase se objevuje. Řešením je jednoduše hymen protrhnout a je po problému. Toto se objevuje cca na roce věku, kdy klisnička začne říjit.
Dalším problémem mohou být záněty. Často je problémem nezabřezávání u klisny neustále probíhající subklinický zánět například díky nesprávné konfiguraci vulvy, jak již víme z předchozích článků.
Probíhá-li zánět s klinickými příznaky, záleží ještě na tom, ve které části reprodukčního ústrojí probíhá. Nejčastější je zánět endometria, který má příznaky naprosto nejmírnější. Jde-li o zánět v krčku děložním, nebo ve vagině, klisna dává najevo bolest, pokud jde o zánět dělohy, je stav klisny velmi vážný (je na umření) a hematologie ukáže jasné změny. Infekce se do porodních cest může dostat například při připouštění, nebo po porodu, kdy je vše ještě otevřené a zánět samozřejmě může zanechat následky do budoucna. Velký problém je nakažlivý zánět dělohy (CEM), způsobený bakterií taylorella (v USA navíc ještě clebsiella nebo pseudomonas), což je také jediné onemocnění, které se 100% musí prověřovat u připouštěných klisen i u hřebců.
Dále můžeme zmínit hypoplazii ovarií (vaječníků), kdy jsou tyto malé a nefunkční. A neškodnou vadou, která může občas vyděsit majitele je hymen persistens, což znamená, že v hymen chybí otvor a sekret, který v děloze při cyklu vzniká, nemůže odcházet a hromadí se, až dochází k vyhřeznutí hymen. Od jiné struktury, například močového měchýře, poznáme toto podle sliznice na povrchu a podle toho, že "balónek" (obrázek jsem bohužel nenašla, ale opravdu to vypadá jako světlý balonek vykukující z vaginy) opakovaně mizí a zase se objevuje. Řešením je jednoduše hymen protrhnout a je po problému. Toto se objevuje cca na roce věku, kdy klisnička začne říjit.
Dalším problémem mohou být záněty. Často je problémem nezabřezávání u klisny neustále probíhající subklinický zánět například díky nesprávné konfiguraci vulvy, jak již víme z předchozích článků.
Probíhá-li zánět s klinickými příznaky, záleží ještě na tom, ve které části reprodukčního ústrojí probíhá. Nejčastější je zánět endometria, který má příznaky naprosto nejmírnější. Jde-li o zánět v krčku děložním, nebo ve vagině, klisna dává najevo bolest, pokud jde o zánět dělohy, je stav klisny velmi vážný (je na umření) a hematologie ukáže jasné změny. Infekce se do porodních cest může dostat například při připouštění, nebo po porodu, kdy je vše ještě otevřené a zánět samozřejmě může zanechat následky do budoucna. Velký problém je nakažlivý zánět dělohy (CEM), způsobený bakterií taylorella (v USA navíc ještě clebsiella nebo pseudomonas), což je také jediné onemocnění, které se 100% musí prověřovat u připouštěných klisen i u hřebců.
Možné jsou též poruchy cyklu, jako je acyklie (cyklus vůbec neprobíhá), persistentní folikuly (nedozrávají, nepraskají), hemorragický folikul (naplní se krví), persistující žluté tělísko (nezanikne samo, jak by mělo a brání dalším říjím), vícečetné ovulace (o dvojčatech již byla řeč minule), cysty a jiné změny na endometriu (sliznici v děloze).
Občas se vyskytují také neoplazie, nádory - nádor buněk granulosy, který zapříčiní u klisny hřebčí chování, nymfomanii, anestrus. Toto postihuje zpravidla jeden vaječník a po jeho odebrání se klisna zase srovná a z druhého může normálně ovulovat.
Častá je ranná embryonální mortalita, kdy klisna "nezůstane" - zabřezne, ale záhy březost ztratí. Toto se často děje z příčin, které se nepodaří zjistit...
Občas se vyskytují také neoplazie, nádory - nádor buněk granulosy, který zapříčiní u klisny hřebčí chování, nymfomanii, anestrus. Toto postihuje zpravidla jeden vaječník a po jeho odebrání se klisna zase srovná a z druhého může normálně ovulovat.
Častá je ranná embryonální mortalita, kdy klisna "nezůstane" - zabřezne, ale záhy březost ztratí. Toto se často děje z příčin, které se nepodaří zjistit...
Komplikace kolem porodu
Nyní se zaměřme na březí a rodící klisnu u níž všechno není tak, jak má.
Abort, potrat, zmetání - tři termíny pro to samé, ztráta březosti od 42. dne do cca 280 dne. Příčin je mnoho - od defektů plodu a vícečetné březosti přes úraz nebo onemocnění matky, až po virové zmetání, způsobené herpes viry, proti němuž je určitě dobré očkovat. Každopádně klisna vypudí nedovyvinuté hříbě i s placentou a obaly a toto můžeme, nebo také nemusíme najít, podle stádia březosti, v němž zmetá.
Abort, potrat, zmetání - tři termíny pro to samé, ztráta březosti od 42. dne do cca 280 dne. Příčin je mnoho - od defektů plodu a vícečetné březosti přes úraz nebo onemocnění matky, až po virové zmetání, způsobené herpes viry, proti němuž je určitě dobré očkovat. Každopádně klisna vypudí nedovyvinuté hříbě i s placentou a obaly a toto můžeme, nebo také nemusíme najít, podle stádia březosti, v němž zmetá.
Předčasný porod - od 280 do 320 dne březosti, v takovém případě přijde na svět prematurní, nezralé, hříbě. Prognóza pro přežití takového jedince závisí na více faktorech, například na tom, jak moc předčasný porod byl, co mu předcházelo (vyšší šanci mají hříbata narozená předčasně kvůli infekci, kupodivu), důležité je, jak jsou zralé plíce a jak jsou osifikované tarsální kůstky hříběte. Většinou to ale dopadá špatně.
Samozřejmě se může předčasně, nebo i v termínu, narodit hříbátko mrtvé. Nezralé hříbě narozené přitom v termínu označujeme za dysmaturní, prognóza podobná, jako u prematurního...
foto z internetu - slabé, příliš brzy narozené hříbátko - nakonec podle dostupných informací přežilo
Samozřejmě se může předčasně, nebo i v termínu, narodit hříbátko mrtvé. Nezralé hříbě narozené přitom v termínu označujeme za dysmaturní, prognóza podobná, jako u prematurního...
Komplikace při porodu aneb ani, když kobylka donosí hříbě do termínu porodu, nemusíme mít ještě vyhráno.
Většina kobyl porodí sama a úplně bez problémů, ať už doma v boxe, nebo venku na pastvině. Ale občas se vyskytne komplikace a potom jde obvykle o čas. Hříbě, má-li se narodit živé, musí být nejdéle za hodinu od začátku vypuzovací fáze venku.
V některých situacích, kdy má hříbě špatnou polohu, nebo jej klisna nemůže porodit (například z důvodu staré fraktury pánve) je potřeba císařský řez, který se u nás ovšem provádí už spíš jen pro vybavení mrtvého hříběte.
Na kliniku to bývá daleko a než se vše připraví, pro hříbě je pozdě. V terénu zase znamená provedení císaře téměř stoprocentní smrt matky a tak se provádí jen na umírajících klisnách, kdy chceme zachránit alespoň to malé.
Čest výjimkám - jedna kobylka hucula přežila císařský řez provedený v terénu i se svým hříbětem.
hříbě sirotek - matka uhynula brzy po porodu vlivem komplikací, hřebečka se ujala teta s vlastním hříbětem a také lidští pomocníci
Na kliniku to bývá daleko a než se vše připraví, pro hříbě je pozdě. V terénu zase znamená provedení císaře téměř stoprocentní smrt matky a tak se provádí jen na umírajících klisnách, kdy chceme zachránit alespoň to malé.
Čest výjimkám - jedna kobylka hucula přežila císařský řez provedený v terénu i se svým hříbětem.
Asi nejčastější komplikace, krom větší velikosti hříběte, je jeho špatná poloha. Má přijít na svět předníha nožkama napřed, na nich spočívá hlavička. Existuje mnoho nepravidelných poloh - může být správně, ale mít hlavu skleslou na hruď, nebo zvrácenou do strany, může mít jednu přední podloženou pod tělem, nebo polopodloženou (ohnutou v karpu). Může jít napřed zadníma nohama, nebo zadečkem, kdy jsou zadní podložené pod tělo. Může být v kozelci zadním (do porodních cest směřují záda) nebo předním (do porodních cest jdou všechny 4 končetiny). Klisna není schopná porodit hříbátko v nepravidelné poloze, takže se musí mládě reponovat - pomocí speciální tyče, nebo v lehších případech ručně, kdy se sáhne do klisny a hříbátko se tam srovná.
Komplikací ohrožující hříbě na životě je předčasné odloučení placenty. Poznáme to tak, že namísto bílé průhledné blány s kopýtky hříběte se v porodních cestách objeví červená masa. Je nutno rychle vybavit hříbě, jinak o něj přijdeme.
Další komplikace ze strany hříběte jsou různé malformace - hydrocephalus, schistosoma reflexum, arthrogryposis a jiné. V takových případech se ovšem vybavuje mrtvé hříbě buď fetotomií (rozporcování, vytahání ven po kouskách) nebo císařským řezem. Níže ilustrační fotky z internetu. Některé jsem našla pouze u telat.
arthrogryphosis
schistosoma reflexum
Neonatální izoerytrolýza je další závažná komplikace, která novorozené hříbě ohrožuje na životě. Je to stav, kdy protilátky z krve matky považují za antigen červené krvinky mláděte a tedy je ničí. Takové hříbě zabíjí poté příjem mleziva od matky... Řešením jsou transfuze krve, pokud se už hříbě napilo, a první tři dny po narození od matky nesmí pít. Poté už může přijímat mléko normálně. Absenci příjmu mleziva je samozřejmě nutné nahradit mlezivem od jiné klisny.
A teď něco ke komplikacím ze strany matky.
Prvním zásadním problémem, který může u klisny být, je překážka ve fyziologii. Může se jednat o starou zlomeninu pánve, o nádor v porodních cestách, o zvazivovatění krčku (syndrom starých pannen - u klisny, která prvně rodí ve vyšším věku se to může vyskytnout)... Pokud se o problému, zejména třeba o staré zlomenině pánve, ví předem, lze udělat plánovaně císařský řez. Jinak nastává problém, protože klisna přes překážku nedokáže svoje hříbě porodit...
Závažné komplikace konce březosti jsou ventrální hernie a ruptura prepubického vazu. První termín označuje břišní kýlu, což znamená prostup struktur z dutiny břišní skrz břišní svalstvo, vzniká kýlní vak, v němž mohou být například kličky střev. Klisna s takto oslabenou břišní stěnou přirozeně neporodí.
Ruptura prepubického vazu vede k podobnému stavu. Tento vaz probíhá napříč mezi místem přechodu kosti kyčelní v kost stydkou na jedné a druhé straně. Latinsky se tento bod jmenuje eminentia iliopubica. Pomáhá držet břišní stěnu a proto v případě jeho prasknutí dojde k poklesu struktur tam, kde nemají být... Postižená klisna zaujme polohu houpacího koně, odmítá pohyb, může ulehnout, jedná se o velmi bolestivý stav a přistupuje se k eutanázii klisny.
Ruptura prepubického vazu vede k podobnému stavu. Tento vaz probíhá napříč mezi místem přechodu kosti kyčelní v kost stydkou na jedné a druhé straně. Latinsky se tento bod jmenuje eminentia iliopubica. Pomáhá držet břišní stěnu a proto v případě jeho prasknutí dojde k poklesu struktur tam, kde nemají být... Postižená klisna zaujme polohu houpacího koně, odmítá pohyb, může ulehnout, jedná se o velmi bolestivý stav a přistupuje se k eutanázii klisny.
Třetím nechtěnou komplikací je hydrops plodových obalů - nahromadění plodové vody, dělíme na hydramnion (zde je důvodem vada hříběte) a hydrallantois (na vině je vada placenty). Dochází k abnormálnímu zvětšení břicha, děloha je přeplněná a hříbě rektálně špatně hmatné, navíc hrozí u kobyly hernie nebo ruptura prepubického vazu. Zde se přistupuje k vyvolání porodu nebo potratu. Hříbě bývá neživotaschopné i pokud jde již o porod.
Poslední, co se může pokazit před porodem u kobyly je torze dělohy. Toto se projeví kolikovými bolestmi, na rozdíl od krav to obvykle není spojeno s porodem (pokud ano, ten se zastaví), příčinou můžou být abnormální pohyby hříběte, nebo třeba pád klisny. Prognóza pro hříbě je podle toho, jak moc je děloha otočená (když moc, dojde k zastavení přívodu kyslíku a ono se udusí). Snaha je reponovat (vrátit) dělohu do správné pozice otáčením klisny (uspané), nebo při chirurgickém zákroku. Hříbě, pokud je naživu a děloha v dobrém stavu, se ponechá uvnitř a narodí se potom přirozeně.
Péče o klisnu v době březosti, porodu a poporodním období a o novorozené hříbě znamená velkou zodpovědnost a hodně starostí... Ještě, že většinou to dopadá dobře.
Když postoupíme k samotnému porodu a období po něm, i zde hrozí komplikace ohrožující život, nebo alespoň pohodu klisny. Pojďme si o nich tedy něco říct.
Ruptura velkých děložích arterií - při porodu, po porodu, někdy těsně před, dojde buď ke krvácení do dutiny břišní, nebo ke tvorbě hematomu v děložním vazu. Klisna má kolikové bolesti nebo náhle uhyne. V případě vnitřního krvácení je prognóza špatná, pokud je tam hematom, přistupuje se k léčbě (transfuze, infuze, klid, sedace), ale i zde je prognóza opatrná...
Ruptura velkých děložích arterií - při porodu, po porodu, někdy těsně před, dojde buď ke krvácení do dutiny břišní, nebo ke tvorbě hematomu v děložním vazu. Klisna má kolikové bolesti nebo náhle uhyne. V případě vnitřního krvácení je prognóza špatná, pokud je tam hematom, přistupuje se k léčbě (transfuze, infuze, klid, sedace), ale i zde je prognóza opatrná...
Obvykle závažná komplikace, pokud nejde jen o malé trhlinky ve vnitřní vrstvě, je ruptura dělohy, ke které může dojít při obtížném porodu, hydropsu plodových obalů, špatné manipulaci při zákrocích během porodu atd. Někdy se jedná o perakutní stav, kdy klisna jde do hemoragického šoku a umírá, jindy nedá nic najevo a objeví se to například až při výplachu dělohy, kdy tekutina uniká do dutiny břišní... Řešení je chirurgické, prognóza opatrná jak pro další plemenitbu, tak i pro život...
Běžnější a obvykle už ne toik závažnou komplikací je poranění porodních cest, ať už z důvodu toho, že je hříbě velké, nebo neodbornou pomocí. V nejhorších případech je kobylka roztrhaná ve všech vrstvách, nebo má dokonce rektovaginální píštěl (průchod mezi střevem a vaginou), v nejlehčích jde jen o povrchové oděrky.
Samozřejmě se poranění musí sešít a popřípadě udělat vulvoplastiku.
Samozřejmě se poranění musí sešít a popřípadě udělat vulvoplastiku.
Zadržení (retence) placenty je další nepříjemnou věcí, která se nám může stát, když už je hříbátko venku. Jak všichni víte, po narození mláděte musí vyjít ven také právě placenta, která ho v děloze vyživovala. Pokud se tak do dvou hodin nestane, mluvíme o zadržení. Klisně hrozí zánět až sepse a také schvácení kopyt (díky zánětu v děloze je třeba tam dostat více krve s bílými krvinkami, takže do kopyt jí nejde tolik, kolik je potřeba). Kobylce se musí podvázat visící kus placenty, aby si na něj nešlápla (vytrhnout se nesmí, hrozí krvácení a vchlípení děložního rohu dovnitř dělohy) a poté se píchá oxytocin, provádějí se laváže (výplachy dělohy) a případně se velmi jemně tahá.
Retence placenty není u klisen tak častá, jako třeba u krav, ale rychleji matku ohrozí.
K čemu dochází po zadržení často je zánět dělohy - metritis. Proto se kobylce se zadrženou placentou také dávají antibiotika a vyplachuje se děloha. Toto se provádí tak, že se do dělohy manuálně zavede hadička, která má na druhé straně nádobu s roztokem - tuto poté zvedneme nad hlavu a desinfekční roztok teče do kobyly. Jakmile ta dá najevo nepohodlí, nádoba se okamžitě pokládá a tekutina z dělohy teče zpět. Pak se vyleje a provede se další kolo, opakuje se, dokud z klisny nevytéká čirý roztok (takový, jaký do ní napouštíme).
Retence placenty není u klisen tak častá, jako třeba u krav, ale rychleji matku ohrozí.
K čemu dochází po zadržení často je zánět dělohy - metritis. Proto se kobylce se zadrženou placentou také dávají antibiotika a vyplachuje se děloha. Toto se provádí tak, že se do dělohy manuálně zavede hadička, která má na druhé straně nádobu s roztokem - tuto poté zvedneme nad hlavu a desinfekční roztok teče do kobyly. Jakmile ta dá najevo nepohodlí, nádoba se okamžitě pokládá a tekutina z dělohy teče zpět. Pak se vyleje a provede se další kolo, opakuje se, dokud z klisny nevytéká čirý roztok (takový, jaký do ní napouštíme).
Na závěr tu máme dva výhřezy. Výhřez močového měchýře - nutno rychle reponovat zpátky a zabránit opakovanému tlačení a tím znovu vyhřeznutí (analgetika a opakovaná epidurální anestezie klisny). Druhý je výhřez dělohy, který je u klisen vzácností, ale bohužel s o to horší prognózou. Dochází k němu při velmi obtížných porodech, rupturách některých vazů, násilném vytažení hříběte, příliš silném tlačení klisny třeba při zadržení lůžka... Bývá tu ischemický šok a silné krvácení, klisna může rychle uhynout. Stav je samozřejmě velmi bolestivý, přesto je potřeba udržet dělohu čistou a ve výši vulvy klisny, poté se veterinář může pokusit reponovat ji opatrně zpět...
Přesné statistiky jsem nikde nenašla, ale podle zkušeností chovatelů a slov jejich veterinářů má klisna s výhřezem dělohy malou šanci a většina jich uhyne.
Přesné statistiky jsem nikde nenašla, ale podle zkušeností chovatelů a slov jejich veterinářů má klisna s výhřezem dělohy malou šanci a většina jich uhyne.
No, ale abychom nekončili takto smutně - krásné je, když se odchov podaří a v případě klisničky ta potom sama doroste v kvalitního jezdeckého koně a navíc matku nadějného potomstva.
Ten vývoj jsem u mnoha hříbat z těch "mých" stájí mohla sledovat a vybrala jsem pro vás čtyři takové. :-)
Ten vývoj jsem u mnoha hříbat z těch "mých" stájí mohla sledovat a vybrala jsem pro vás čtyři takové. :-)
1. GOLDIE
Chestnut klisnička american quarter horse přišla na svět 19.5.2012 na ranči Bílá skála z matky Bonnie (Lazy Kay Bonanza po Shock Man), po otci Three World Jac. Její celé jméno zní Bonanza Golden Lark.
Byla obsednuta a připravena pro rekreační ježdění, jako spolehlivý westernový kůň do terénu. Stala se matkou dvou hříbat - v roce 2017 a 2019, oba hřebečci. Klisna byla kvůli špatné rodinné situaci na ranči v roce 2020 prodána jako kůň k rekreaci a pravděpodobně bohužel nebude dále využita v chovu.
Goldie jako hříbě pod matkou
Byla obsednuta a připravena pro rekreační ježdění, jako spolehlivý westernový kůň do terénu. Stala se matkou dvou hříbat - v roce 2017 a 2019, oba hřebečci. Klisna byla kvůli špatné rodinné situaci na ranči v roce 2020 prodána jako kůň k rekreaci a pravděpodobně bohužel nebude dále využita v chovu.
2.FREN
Černá hnědka plemene český teplokrevník se narodila 9.6.2007 na farmě ve Vrchovanech z matky Jasněnka (po Husar Týnský), po hřebci Frühesch 2. Tedy ve stejném roce, jako jsem se dostala prvně zde ke koním já.
Klisna byla přiježděna drezurně, stupeň Z, směřována ovšem vždy spíše do chovu, jakožto následnice své matky. Citlivější, temperamentnější kobylka spíš pro jednoho zkušenějšího jezdce. Dobrá matka velmi pěkných a nadějných potomků.
Dala 4 hříbata - v r.2015 hřebečka, v r.2016 taktéž hřebečka, v r.2017 a 2018 pak klisničky. Nejstarší potomek, valach Dracula, se již účastní závodů ve všestrannosti, zatím stupně ZL.
Klisna byla prodána, v chovu dále zůstane některá dcera jako následnice.
Fren s maminkou Jasněnkou, tehdy stará jenom jeden den
Černá hnědka plemene český teplokrevník se narodila 9.6.2007 na farmě ve Vrchovanech z matky Jasněnka (po Husar Týnský), po hřebci Frühesch 2. Tedy ve stejném roce, jako jsem se dostala prvně zde ke koním já.
Klisna byla přiježděna drezurně, stupeň Z, směřována ovšem vždy spíše do chovu, jakožto následnice své matky. Citlivější, temperamentnější kobylka spíš pro jednoho zkušenějšího jezdce. Dobrá matka velmi pěkných a nadějných potomků.
Dala 4 hříbata - v r.2015 hřebečka, v r.2016 taktéž hřebečka, v r.2017 a 2018 pak klisničky. Nejstarší potomek, valach Dracula, se již účastní závodů ve všestrannosti, zatím stupně ZL.
Klisna byla prodána, v chovu dále zůstane některá dcera jako následnice.
3.ÚPA
Šimlatá klisna českého teplokrevníka z matky Úhlava (po Taifun), po otci Amio se narodila na farmě ve Vrchovanech 2.6.2009 a jako hříbátko byla rezavá po mamince.
Stejně, jako její matka, je to hodná a spolehlivá klisna, tudíž se přímo nabízelo její využití v provozu jízdárny. Jak pro zákazníky z řad turistů, nebo stálých klientů, tak pro děti během letních táborů. Vlastní výkonnost tedy klisna nemá, kompenzací je pěkný exteriér a výborná povaha.
Klisna dala zatím dvě hříbata - v r.2017 hřebečka, v r.2019 klisničku. Je opět březí (2021).
Šimlatá klisna českého teplokrevníka z matky Úhlava (po Taifun), po otci Amio se narodila na farmě ve Vrchovanech 2.6.2009 a jako hříbátko byla rezavá po mamince.
Stejně, jako její matka, je to hodná a spolehlivá klisna, tudíž se přímo nabízelo její využití v provozu jízdárny. Jak pro zákazníky z řad turistů, nebo stálých klientů, tak pro děti během letních táborů. Vlastní výkonnost tedy klisna nemá, kompenzací je pěkný exteriér a výborná povaha.
Klisna dala zatím dvě hříbata - v r.2017 hřebečka, v r.2019 klisničku. Je opět březí (2021).
4.EMMELI
První ve Vrchovanech narozená klisnička haflinga z čistě tyrolské matky přišla na svět 4.4.2008. Narodila se z matky Elina po Bergbaron, po otci Why Not. Původně se vůbec nejmenovala Emmeli, ale jméno měla na W po otci - Wiky. Nicméně vzhledem ke zvyklostem v chovu haflingů bylo hříbě záhy přejmenováno.
Od mala výstavně úspěšná klisna se účastnila i světové výstavy (známka 1b), v drezuře výkonnost Z, využívána jako provozní kobyla pro zákazníky i děti, potom už výborná chovná klisna.
Od mala výstavně úspěšná klisna se účastnila i světové výstavy (známka 1b), v drezuře výkonnost Z, využívána jako provozní kobyla pro zákazníky i děti, potom už výborná chovná klisna.
Dala 4 hříbata - v r.2014 hřebečka a v letech 2015, 2017 a 2019 klisničky. Prodána byla především z důvodu obměny krve v mateřském stádě.
matka, klisna Elina, s malou Emmeli za sebou