Drobečková navigace

Úvod > O činčilách > Zdraví a nemoci > Co už se nám všechno přihodilo...

Co už se nám všechno přihodilo...

Bylo toho mnohem víc - už jsme u činčilek řešili opravdu hodně věcí. Ale některé případy mám sepsané. ;-)

 

  • Absces pod okem

    Tento problém jsme řešili a úspěšně vyléčili u naší činčilí holčičky Anetky. První příznaky problému byly vcelku nenápadné - očičko mírně slzelo a na pohmat bylo jakoby vystouplé. Pak z něj začal vytékat bílý výtok a v tomto stádiu jsme absolvovaly návštěvu veteriny. Bylo nutné udělat rentgenové snímky, protože v úvahu připadalo více možností - prorůstající kořeny zubů, nádor, nebo absces. Protože snímky naštěstí neprokázaly ani jednu z prvních dvou možností, dostaly jsme kapičky a měly jsme čekat, jak se to bude dál vyvíjet.
    Pod okem se začala utvářet boule, až absces narostl velikosti lískového ořechu. Na další kontrole jsme dostaly antibiotickou mastičku a dál se čekalo. Protože vstřebání už nehrozilo, tak až absces praskne. Činčilka nutno podotknout neměla nic proti bolesti a i s hrozivě vypadajícím útvarem na hlavě normálně žrala a chovala se vcelku normálně.
    Při jednom každodenním ošetřování konečně útvar praskl - hnis se vyvalil směrem dovnitř do oka a přes koutek vytékal ven. Absces jsme vymačkaly, aplikovaly dál mastičku. Ačkoliv se toto poměrně rádo vrací, v našem případě s denním vymačkáváním nově se tvořícího hnisu se postupně vše zahojilo a po zbytek jejího života jsme to nemusely řešit znovu.
    Musím také podotknout, že v případě, kdy by se jednalo o nádor, nebo prorůstající kořeny zubů (u těch činčilka postupně sama ani nežere), byla jsem rozhodnuta pro euthanasii.

    b85b3dbbe5_85927894_o2.jpg
    takhle to začínalo...

    e7f63440eb_85927889_o2.jpg

    dd946b649d_85927892_o2.jpg
    a je čas na veterinu

    b5f57b87f7_85927896_o2.jpg
    absces před prasknutím

    92edc77154_85927900_o2.jpg
    a tady už praskl a v očičku je žlutá atb mast

    Teď moje rady k ošetřování činčilího pacienta s tímto problémem :)
    - Pokud činčilce jenom trochu slzí očičko a jiné problémy nemá, pravděpodobně má jen citlivější oči. Není to nutné řešit. Problém nastává, pokud se objeví nějak zbarvený výtok, nebo se změní chování zvířete (nežere apod.).
    - K ošetření činčily jsou ideální dva lidi, jeden drží, nám se osvědčila poloha v náručí, kdy je zvířátko zády k člověku, který jej drží, jedna ruka fixuje činčilu pod zadečkem a druhá drží zvíře připlácnuté, fixuje přední končetiny a brání v pohybu. Druhý člověk si přidržuje hlavičku a aplikuje mastičky do oka, vymačkává, sundává ospalky a podobně. Zvládne se to ale i v jednom, při troše šikovnosti.
    - Je-li potřeba činčilce podávat probiotika v injekční stříkačce ( u nás pouze preventivní), stačí na to jeden člověk jednou rukou fixujete činčilu na klíně, druhou krmíte. Funguje to, když se moc nevzpouzí ;).
    - Mějte po ruce dostatek papírových kapesníků, nebo hadříkůna otírání sebe a činčily. Jednak kvůli hnisu, druhak proto, že od mastičky středně živá činčila zadělá při aplikaci sebe i vaše ruce...
    - Naše činčila byla extrémně hodná a neagresivní. Od běžné činčily bych čekala i nějaké to kousnutí. Pomocník, který zvíře drží si může vzít rukavice. Pozor ale na sníženou citlivost prstů, ať zvíře zbytečně nemačkáte.
    - Nám na rentgen činčilu neuspávali, ale je-li to nutné, trvejte na inhalační narkóze.

    Zažili jsme taky rohovkový vřed, tam bylo oko slepené hnisem úplně a na rohovce patrná veliká bílá léze. Navíc druhý den po ošetření začalo oko krvácet. Jediné řešení je operace a vyndání oka ven. Naše Hany bohužel nepřežila narkózu.


  • Poranění packy mláděte při porodu

    Když Eliša porodila dvojčátka Elviska a Tíďu, trochu mi zkazilo radost, když jsem vzala novorozeného samečka do ruky a zjistila, že je od krve. Při bližším prozkoumání vyšlo najevo, že mu máma při porodu potrhala ošklivě levou přední tlapku na dvou místech - v ramenním kloubu a pak asi v polovině, navíc ji měl zkroucenou dozadu podél tělíčka.
     
    K tomu, jak se to stalo mám vlastní teorii, myslím si, že šel touhle packou nějak napřed a asi nešel úplně lehce ven, takže jak ho tahala na svět, takhle ho poranila. Můžu být vlastně ráda, že si zvládla poradit...
    Ačkoliv těsně po porodu jsem se bála, aby to zvládl, držel se tak statečně, že mě obavy brzo přešly. Packa mu hezky zaschla, časem mu přímo ta ťapka odpadla, což jsem tak nějak čekala. Potom ovšem i přes naši snahu dostal do pahýlku infekci a měl celou packu podhnisanou. I tak byl stále životný, aktivní a nijak se tím netrápil.
    Já byla na dovolené, takže léčbu převzala máma a rozhodly jsme se, že mu zkusíme zranění koupat ve slabém odvaru manganistanu draselného (lidově hypermangan). Toto bylo prováděno denně spolu s vymačkáváním hnisu a sundáváním stroupků, aby ten hnis mohl ven. Po cca 14-ti denní léčbě zénět ustoupil. Dnes má sameček packu už dobrou, trochu mu na ní zbytněla tkáň, má takovou bambulku. Ale očividně mu to nijak nevadí...

    7d735a6761_88362402_o2.jpg
    novorozený Elvisek

    2fb73f0e49_88362405_o2.jpg
    to už byl ze všech komplikací venku

    664057a983_88362407_o2.jpg
    takhle vypadal hojící se pahýlek

    aac176e4cf_90256064_o2.jpg
    a už úplně uzdravený činčilák před odběrem

    Rady pro majitele, které to taky potkalo:
    - pokud by mládě ještě krvácelo, je nutné to zastavit, packa musí být hezky zaschlá, aby mělo šanci
    - pečlivě vyměňte podestýlku a radši nastelte větší vrstvu, do rány by se neměla dostat infekce
    - pokud se infekce do rány stejně dostane (bohužel riziko je dost velké), je důležité, aby hnis, který se bude tvořit, mohl z rány ven, proto nesmí vznikat strup (je třeba ho opakovaně strhávat)
    - na ošetřování si připravte každý den čerstvý roztok manganistanu, slaboučce fialový a buničinu - vzhledem k tomu, že prcek se brání je lepší nožku potírat, než přímo máčet
    - pomáhejte odtoku hnisu vymačkáváním, i když se mládě brání
    - v léčbě je možné přestat, když z rány už nic neteče a ta se začne zase hojit
    - a důležité - sledujte, jak na tom mládě je, zda nemá bolesti a nevzdává to, v takovém případě by možná byla lepší euthanasie


  • Vyhřezlé střevo u mláděte

    UPOZORNĚNÍ - FOTKY NEJSOU PRO SLABŠÍ POVAHY!
     
    Když jsem po dovolené přijela domů a kontrolovala Ginnu s Teddym a jejich téměř dvoutýdenní trojčata, všimla jsem si, že standartní samička má jakoby špinavý zadeček. Myslela jsem si, že jde o problém s průjmem, se kterým se obyčejně lze snadno vyrovnat, o to větší byl šok, když jsem mládě vzala do ruky a otočila na záda. U malé Gambel došlo k vyhřeznutí konečníku a poměrně velkého kusu střeva. O co jde jsem poznala okamžitě, je to noční můra chovatele, protože stav je často neřešitelný, jako tomu bylo i u nás.
    Kus střeva byl již nekrotický, proto prvotní nápad jak pomoci nebylo možné ani zkusit. Jde o to, že pokud by se tento problém podchytil včas, tedy ihned poté, co k vyhřeznutí dojde, šlo by tkáň opatrně očistit a tampónkem namočeným do oleje zatlačit zpátky.
    Samozřejmě ke zjištění došlo večer, pohotovost mimo dosah, ale protože mládě evidentně netrpělo velkými bolestmi, počkala jsem do rána a zanesla je k veterináři utratit. Jiná možnost ani nepřipadala v úvahu.
     
    Rady pro majitele, kterým se to také stalo:
    - stav poznáte snadno, činčile ze zadečku kouká krvavá tkáň, která tam rozhodně nepatří (pozn. u samic po porodu může dojít k výhřezu dělohy, kdy vidíte podobný stav, jen tkáň vyhřezává z vaginy)
    - pokud kouká malý kousek tkáně, je čistá a živá, zkuste vzít tyčinku na čištění uší, namočte ji do oleje (nejlíp aspoň pokojové teploty) a zatlačit co nejopatrněji tkáň zpátky
    - vždy bude potřeba vzít činčilku k veterináři! Dospělé činčily u kterých se na tento problém přijde hned je možné zachránit, nebo to alespoň zkusit.
    - pokud jde o mládě, tkáně venku je hodně, je znečištěná a nekrotická, je jediným etickým řešením euthanasie a dovézt činčilku k veterináři, aby ukončil její trápení je to nejlepší, co můžete udělat
    - příčina proč k tomuto dochází není známá, tomu zkrátka nepředejdete :(

    92471180c5_94332566_o2.jpg

    48312e390c_94332570_o2.jpg

    b61275f52d_94332579_o2.jpg


    Fotografie byly pořízeny už po smrti činčilky pro dokumentaci...


  • Hnisavý zánět očička u novorozené činčily

    Když se narodily Ronyy holčičky, ta menší z nich, Oriannka, měla zalepené očičko. Někdy se to stává, že se mládě narodí se zavřeným očičkem, doporučuje se počkat den, dva a pak ho kdyžtak zkusit otevřít.
    Naše holčička ho druhého dne neotevřela a já už nechtěla čekat. K mému zděšení se po jemném oddálení víček vyvalil z očička hnis, a nebylo ho zrovna málo. Báli jsme se, jestli vůbec očičko má. Protože nic jiného nebylo doma k dispozici, vyčistili jsme jí oko aspoň vodou, při tom jsme zjistili, že tam je.
    Ale strach nás nepřešel, protože zánět u tak malého prcka a tak blízko k mozku... Báli jsme se, že to nezvládne. Druhý den jsem naklusala do lékárny pro ophtalmo septonex a pak už každý den 2x (ráno a večer) očko rozevírala a vykapávala.
    Naštěstí malá Oriannka neměla rozhodně v plánu umřít ;) a její stav se zlepšovat, po týdnu od narození bylo už jasné, že to zvládne.

    d351485f85_97386877_o2.jpg
    maličká s vykapaným očkem

    bc8811652b_97386874_o2.jpg
    po týdnu miminko v pořádku

    Takže co dělat, když vás to taky potká:
    - očičko miminku opatrně a jemně otevřete druhý den po narození, když ho neotevře samo (dál nečekejte, kdybychom čekali, zánět by se nejspíš dostal k mozku a malá by umřela)
    - hnis otřete a mokrým ubrouskem (jen s čistou vodou) vytřete očičko, pak do něj nakapejte ophtalmo septonex (kapky, mastičkou byste jen zapatlali sebe i miminko)
    - mládě si chytněte celá do jedné ruky a přitiskněte si ho na hrudník tak, aby se mohlo hýbat co nejmíň a vy mu ještě mohli dvěma prsty otevřít už rozlepené očičko a kápnout tam kapky (není to těžké, u takhle malého mimina)
    - kapat se doporučuje 2-3x denně
    - pro jistotu pár dní kapejte i poté, co už je očičko otevřené, ať máte jistotu



  • Zlomenina zadní nohy (tibie) u mladé činčily

    Jednou takhle v úterý jsem při večerním krmení našla jednu z našich činčil - necelých pět měsíců starou samičku Friscu - sedět netypicky klidně na dně klece. Když jsem ji trochu postrčila, abych viděla co je špatně, bylo hned vidět, že pravou zadní neovládá. Nožka jí visela v nepřirozeném úhlu, při držení v ruce bylo znát, že je příliš volná a naprosto zřetelně jsme viděli, že půjde o zlomeninu. Byl přítomný i hematom v místě poškození kosti.
     
    Samičku jsme hned oddělili do malé klece bez poliček, a protože celkový zdravotní stav nebyl ovlivněn, rozhodli jsme se pro cestu na kliniku až další den.
    Na rentgenu bylo krásně vidět, že je tibie na postižené nožce kompletně zlomená (ale hezky čistě, žádné úlomky, jen jedno místo) a konce kosti posunuté, takže na sebe nedoléhaly. V úvahu v takovém případě připadá pouze amputace, nebo operace, při které se použije vnitřní fixace (hřeb dovnitř do kosti). Paní doktorka po vyšetření řekla, že operace možná bude, kost je dost silná na zavedení hřebu, takže jsme zvolili tuto možnost.
    Další den zákrok proběhl, činčilku a léky, které musí nadále užívat, jsem si vyzvedla odpoledne.
    Týden od úrazu nás čeká první kontrola, asi po deseti dnech od operace by mělo následovat vytažení stehů. Nožka je překryta krytím zvenčí, pod které se bohužel nevešly všechny stehy, takže si některé už odstranila. Mnoho činčil by bylo dávno hotových i s krytím, ale ona je naštěstí poměrně hodná a mírná, takže si ho nechala na místě.
    Léky dáváme třikrát denně - dvě dávky léků na bolest a jednou antibiotika.
     
    Rady pokud vás to potká taky:
     
    Činčilu s podezřením na zlomeninu je nutné hned oddělit do klece bez poliček a s co nejmenší možností pohybu (my ji máme v klícce po křečkovi), případně klidně do přenosky.
     
    Cesta na kliniku a zejména z ní, pokud to nemáte vedle domu, je nejlepší autem - činčilka musí být v teple.
     
    Možnosti nechat kost volně srůst se nyní již nevyužívá a v mnoha případech to není ani možné. Z nekrotizující tkáně okolo poranění navíc může vzniknout zánět a ohrozit činčilu na životě. Je tedy nutné veterinární ošetření a buď operace, nebo amputace. I se třemi končetinami dokáže zvíře dobře dál žít.
     
    Po návratu z kliniky je normální, že je činčila skleslá. Oči a okolí má mokré, což je způsobeno vlhčením při narkóze, za pár dní bude mít urousané i okolí tlamičky kvůli podávání léků. Koupat se pochopitelně nesmí.
     
    K jídlu podáváme granule se vším, co má činčila ráda, seno, bylinky, je velice důležité, aby jedla. Pokud jíst nechce, musíme přikrmovat rodicarem.
     
    Léky - přípravky ve formě sirupu dostanete nejspíš v inzulínkách (maličké stříkačky). Velice rády se zasekávají a potom uvolňují stylem, že vyleté půlka obsahu. Doporučuji tedy do čisté větší injekční stříkačky přemístit všechen lék a inzulínkou pak jen odebírat množství, které hned dáte činčile. Léky ve formě tablet je nutno nadrtit a podat v něčem tekutém - nám se osvědčila jablečná přesnídávka, byl by možný jablečný džus (ideálně by se mělo jednat o nedoslazované výrobky a rozhodně čistě jablečné).
     
    Fixace činčily se zlomenou zadní nohou - mějte na paměti, že činčila se nesmí o zraněnou končetinu zapřít, protože by si pohnula s kostí, která ještě nesrostla. Mohla by být nutná reoperace, nebo by už ani nemusela jít provést, je to tedy velice důležité. Zvířátko fixujeme tak, že jej jednou rukou chytíme okolo hrudníku za předními končetinami a takto jej zvedneme do vzduchu. Činčila volně visí jako při chycení dravcem a obvykle sebou ani moc nehází (alespoň dokud si nezvykne), druhá osoba, která je při tomto typu aplikace nutná, podá lék do tlamičky.
     
    Činčilu máme na jednorázových podložkách pro miminka, nesmí být na podestýlce. Podložky měníme ráno a večer. Může se stát, že je na ní trochu krve, pokud si vykouše některý steh, nebo z rány vyteče trocha sekretu, ale nemělo by viditelně z rány téct, to není dobré a v takovém případě je potřeba vyrazit zase k veterináři, nebo s ním situaci aspoň telefonicky konzultovat. Kontrolujeme, zda činčilka vylučuje, žere a pije (pít může méně, pokud dostává léky v něčem tekutém). K dispozici má mít seno, rozhodně volně a ne v seníku.
     
    Cena operace a následné péče půjde do tisíců a je nutno s tím počítat. My jsme po prvním zákroku i s cestami, vybavením, péčí a hospitalizací na klinice a všemi léky cca na pěti tisících. Čeká nás ještě několik návštěv veteriny.
     
    Využili jsme služeb veterinární kliniky Hanychov, kde vše proběhlo zatím na jedničku. Mohu tedy v Liberci tuto kliniku doporučit, stejně jako kliniku Nisa, kde si také ví rady s činčilami i se zákroky jako je broušení zubů.

    a0060e6a96_105338758_o2.jpg
    Fína marod na marodce
     
    UPDATE
     
    Komplikace - po týdnu se při převazu zjistilo, že kousek kůže v ohybu nožky se nechytá a vznikla tam nekróza. Proto se muselo ponechat na místě krytí a činčilka absolvuje převazy 2x týdně. A doufáme, že se to zahojí...
    Kvůli stresu a lékům stále ubývá na váze a je potřeba ji dokrmovat. Osvědčilo se mi rodicare míchat s přesnídávkou (jablečnou nebo mrkvovou) a přidávám jí tam glukopur a jednou denně i roboran. Dokrmujeme dvakrát denně, Fí sama žere, ale málo...
     
     
    DALŠÍ KOMPLIKACE
     
    Kvůli převazu, který se nemohl sundat dolů, se nožka začala zapařovat a horšit. Kost sice srostla, ale kvůli všem těm komplikacím hrozilo, že Frisca o nohu stejně přijde.

    346f8d2382_105359264_o2.jpg
    jde vidět černé nekrotické prstíky

    4a4503ebb4_105359265_o2.jpg
    Fína si zhruba po černou čáru nohu ukousala
     
    Po další kontrole jsme krytí packy už sundali s tím, že pokud se ponechá, bude to stejně na amputaci, takže zkusíme, co to udělá na vzduchu. Frisca si následně odhryzala kus packy, kde už byla nekróza. Ale s tím se nic jiného ani dělat nedalo. Teď už se snad dohojí sama.
    Celkem brala antibiotika více než měsíc, většinu doby i meloxoral (na bolest a proti zánětu) a asi měsíc ji také dokrmujeme ráno i večer. Absolvovala asi osmkrát narkózu kvůli převazům a operaci
     


  • Absces pod spodním hlodákem u mladé činčily

    Toto se nám přihodilo se čtyřměsíční samičkou Emčou...
    Jednoho dne jsem ji našla sedět s velikou boulí pod krkem.
    Paní veterinářka ji při kontrole prohlédla a potvrdila, co jsme si mysleli, že se jedná o absces, ale bohužel je ve spodní čelisti pod kořenem jednoho spodního hlodáku. Pravděpodobně Eminka špatně skočila a spadla na čumák, možná má nějakou mikrofrakturu v kořeni zoubku - spodní hlodáky jí taky zčásti zčernaly, což tomuhle typu úrazu odpovídá. Bohužel variant co dělat, když se dozvíte tuto diagnózu moc není.
    Získat rentgenové snímky tak detailní, jak by bylo potřeba, není úplně možné - byl by nutný speciální zubní rentgen pro malé savce a ten mají pravděpodobně jen na velkých klinikách.
    První varianta, co dělat a na kterou jsme přistoupily po diskuzi i my, je pokusit se změnou antibiotik (předtím Baytril, teď Entizol) docílit vymizení abscesu s tím, že se dutinu pokoušíme vyplachovat heřmánkem. Absces už praskl trochu dovnitř tlamičky, ale zatím se ani tak nezmenšuje. Činčilka taky sama téměř nejí, musíme dokrmovat, a na tři dny jsme dostaly i sirup proti bolesti.
    Pokud toto nezabere, druhou možností je operace, při níž se vytrhnou zánětem postižené zuby. Ty už nedorostou a zvíře musí celý další život na broušení a příjem potravy je omezen na kašičky. Upřímně to bych činčile neudělala a zvlášť ne, když jde o půlroční mládě s celým životem před sebou. Proto jsem se rozhodli, že pokud první možnost Emče nezabere, radši její trápení ukončíme. 
    Prognóza je špatná, je malá šance, že se podaří léčba.
    Bohužel pro nás chovatele někdy i když je klec vybavená jak má být (poličky rovnoměrně, aby nemohli padat z velké výšky až na zem), se zvířátko dokáže ošklivě zranit...
     
    Pokud najdete u své činčily bouličku pod bradou na spodní čelisti, je nutná návštěva veterináře, kde dostanete antibiotika. Zvíře sledujte, zda žere nebo ne a spíš počítejte s tím, že dokrmování bude třeba. Praktické rady k tomu - pokud nemáte doma Rodicare, instantní kaši přímo pro malé hlodavce, namočte pár granulek do vody, rozmočí se a vytvoří kaši. Lze přidat nastrouhané jablíčko a glukopur (v krizi trošičku medu), nebo vodu nahradit jablečnou šťávou (100% a nedoslazovanou). Do stříkačky vám kaše půjde líp natáhnout, když ji propasírujete. Činčilu vezměte na klín, zády k sobě a jednou rukou ji tak přidržujte, druhou zboku do tlamičky opatrně a pomalu podávejte kaši. Pozor na to, aby vám činčila krmení nevdechla.
    V našem případě dopadla léčba špatně, absces nereagoval na atb jak jsme doufali, Emče se infekce rozšířila na plíce a bylo nutné nechat ji odejít.
     
     

     

    A na závěr nečinčilí případ...

     

    Zlomenina processus coronoideus a processus anconeus u tříměsíčního štěněte

    Jeden večer mi takhle na skypu máma říká, že Earl si něco udělal s nohou. Nikdo neviděl, co se stalo, ale že najednou kňučel, tak babička vyběhla a on chodil jen po třech. Mysleli jsme, že půjde o nataženej sval. Ale když máma říkala, že to je něco poblíž lokte, v hlavě mi běželo něco jinýho, tak říkám "No, ale tam je jedne výběžek a ten se snadno ulomí..." Říkali nám na anatomii (docent by měl jistě radost). Byla to správná diagnóza - tedy napůl.
    Další den mi volá máma na přednášku, že byli u veterináře a je to ta nejhorší možnost, co to mohla být - ulomený onen výběžek, o kterém jsem mluvila - processus anconeus, ale taky druhý výběžek loketní kosti - processus coronoideus. Nikdo nechápal, jak se to vůbec mohlo stát, ale postupnou rekonstrukcí to vypadá, že se našemu vzrostlému štěněti nějak podařilo propadnout pod zábradlím z balkónu (naštěstí první patro domku, nikoliv panelák).
    Tady nákres, co se mu stalo (zdroj internet):

    b0de8dcb3e_85921953_o2.jpg 
     
    Abych to ještě upřesnila, krom ulomení obou výběžků byla kost naprasklá v podélném směru. Komplikovaná zlomenina zasahuje do růstových plotének kosti.
    Prvotní informace byly děsivé - složitá operace, celé měsíce klidového režimu, než se vyndají hřeby, cena v desítkách tisíc... S tím, že je to práce pro ortopeda a na naší veterinární klinice to nezvládnou. Tudíž jsme s pejskem museli do nejbližšího pracoviště, kde se na toto specializují a to je Nymburk (http://www.veterinanymburk.cz/).
    Nakonec oproti původnímu předpokladu, protože se jedná o štěně a tedy se rychleji regenerují tkáně, se rekonvalescence smrskla na čtyři až šest týdnů. Operace trvala necelé tři hodiny a kosti byly seštelovány pomocí tří hřebů. Po dobu rekonvalescence je nutné udržet pejska v naprostém klidu, je to klíčové proto, aby kosti dobře srostly a pes nekulhal, nebo si nedej bože nevytrhl hřeby z kosti - to by už dohromady asi nikdo nedal. Až kosti srostou, absolvuje druhou operaci na vyndání hřebů. Cena první operace byla cca 10 tis kč, druhá by se měla pohybovat okolo půlky.
    Takto komplikovaná zlomenina je vyjímečná, ale ulomení proc.anconeus je na ortopedické klinice skoro na pořadu dne a proto bych shrnula naše zkušenosti pro majitele pejsků, které toto potká.

    2fda22c99e_85922677_o2.jpg

    64fc8e0627_85922672_o2.jpg

    0520f00b90_85922673_o2.jpg

    da0d7fe6e9_85922671_o2.jpg
     
    - Pokud pejsek drží končetinu vysloveně nad zemí, vůbec na ni nenašlapuje a ta oteče, je horká a pes má případně i zvýšenou teplotu, rozhodně honem na veterinu, protože to nebude jen natažený sval....
    - Po operaci bude muset nastat klidový režim, což bohužel štěněti nevysvětlíte. Proto pořiďte klec, ve které bude malý marod umístěn. Stojí okolo 2000 kč a pes by v ní měl být schopen stát a otočit se, ale ne si stoupat na zadní.
    - Límec je nutný, aby si pejsek nevytrhal stehy, proto pečlivě dohlídněte na to, aby si ho nesundal.
    - Připravte si nervy, protože pokud je pejsek společenský, bude mu vadit, že musí být v kleci... Když ho berete ven z klece, musí být v klidu, takže drbat a hladit, ale bránit ve skákání. Pokud pejsek skáče a nedopadá na zraněnou nohu, až tak to nevadí ;-).
    - Po operaci se operační rána maže mastičkou, která mírní vznik hematomů. Osvědčilo se nám spolupracovat ve dvou, kdy jeden člověk psa hladí a drží, druhý maže. Sami to nejspíš nezvládnete.
    - Počítejte s tím, že o vyléčení pejsek může zbytek života mírně kulhat, nebo že v důsledku tohoto úrazu vznikne dysplazie loketního kloubu... :(